Dafnie (dafnia, Daphnia, Hrotnatka velká) patří mezi nejzajímavější drobné živočichy sladkovodních ekosystémů. Akvaristé je znají především jako kvalitní živé krmení pro ryby, jejich význam je však mnohem širší. Dafnie dokážou filtrovat vodu, konzumovat mikroskopické řasy a pomáhat udržovat biologickou rovnováhu v akváriích, přírodních nádržích a především v zahradních jezírkách.
💧 V dobře fungujícím jezírku mohou dafnie výrazně přispět k omezení zeleného zákalu. Každá dafnie je totiž malý živý filtr, který se pohybuje vodním sloupcem a zachytává z něj řasy, bakterie a jemné organické částice.
Dafnie pro svoje jezírko nebo jako potravu pro akvarijní ryby si můžete jednoduše objednat zde.
- Co jsou dafnie?
- Jak dafnie čistí vodu?
- Význam dafnií pro zahradní jezírko
- Proč ryby omezují populaci dafnií?
- Dafnie jako živé krmení pro ryby
- Jak dafnie chovat?
- Nejčastější otázky o dafniích
Dafnie jsou drobní sladkovodní korýši náležející mezi perloočky. Nejčastěji měří jen několik milimetrů a jejich tělo je částečně průhledné. Ve vodě se pohybují charakteristickými trhavými pohyby, díky kterým se jim lidově říká vodní blechy. Se skutečnými blechami ale nemají nic společného.
V přírodě žijí v rybnících, tůních, jezerech, zatopených lomech, retenčních nádržích a dalších stojatých nebo pomalu proudících vodách.
Živí se zejména:
- jednobuněčnými planktonními řasami,
- bakteriemi,
- mikroorganismy,
- jemnými organickými částicemi rozptýlenými ve vodě.
Dafnie získávají potravu filtrací. Pohybem končetin vytvářejí proud vody a z něj zachytávají částice vhodné velikosti. Právě tato schopnost z nich dělá důležitou součást přirozeného čištění vody.
Největší ekologický význam dafnií spočívá v jejich schopnosti odstraňovat z vodního sloupce mikroskopické řasy a další drobné částice. Dafnie nečistí dno jezírka, nesbírají napadané listí a nepožírají dlouhá vlákna řas.
Typickým příkladem je zelená voda v jezírku. Zelené zbarvení často způsobují jednobuněčné planktonní řasy, které jsou tak malé, že je běžná mechanická filtrace nemusí zachytit. Pro dafnie však představují přirozený zdroj potravy.
Pokud se v jezírku vytvoří dostatečně početná populace dafnií, mohou množství řas postupně snížit. Voda se následně stává průhlednější a více světla proniká k ponořeným vodním rostlinám.
🌿 Zdravé vodní rostliny dále spotřebovávají živiny, produkují kyslík, poskytují úkryt drobným živočichům a pomáhají stabilizovat celý jezírkový ekosystém.
V zahradním jezírku představují dafnie přirozenou součást biologické filtrace a při vhodných podmínkách se samy rozmnožují. Jejich účinek je založený na jednoduchém principu: odstraňují z vody fytoplankton, který způsobuje zelený zákal.
Dostatečné množství dafnií může přispět k:
- omezení zeleného zbarvení vody,
- zvýšení průhlednosti jezírka,
- snížení množství řas,
- podpoře růstu ponořených rostlin,
- stabilizaci potravního řetězce,
- vytvoření přirozenějšího prostředí pro další vodní organismy.
Dafnie jsou nejúčinnější v přírodních a koupacích jezírkách bez ryb nebo s nízkou rybí obsádkou. Velmi dobře mohou fungovat také v oddělené regenerační zóně, do které se ryby nedostanou. Jsou významnou součástí biologické rovnováhy, nikoliv univerzálním řešením každého problému s vodou.
Pro většinu ryb představují dafnie atraktivní a snadno dostupnou potravu. Konzumují je drobné ryby, rybí potěr, karasi, zlaté rybky, jeseni i koi kapři. Pokud je v jezírku mnoho ryb, mohou být nově vysazené dafnie zkonzumovány dříve, než se stihnou rozmnožit.
V jezírku funguje jednoduchý potravní řetězec:
ryby → dafnie → řasy
Jestliže je ryb příliš mnoho, populace dafnií klesá. Řasy pak nejsou dostatečně spásány a voda může zůstat zelená. Pro podporu dafnií je proto vhodné vytvořit místa, kde se mohou před rybami ukrýt.
- husté porosty ponořených vodních rostlin,
- mělké pobřežní části jezírka,
- kořenové zóny rostlin,
- regenerační část oddělená od ryb,
- samostatná nádoba propojená s jezírkem.
Přítomnost dafnií může významně pomoci, ale pokud se do jezírka dlouhodobě dostává příliš mnoho živin, budou mít řasy stále dobré podmínky k růstu.
Mezi nejčastější zdroje nadbytečných živin patří:
- překrmování ryb,
- příliš vysoký počet ryb,
- rybí výkaly,
- rozkládající se listí,
- odumřelé části rostlin,
- bahno a organické usazeniny na dně,
- splach hnojiv ze zahrady,
- nedostatek vodních rostlin.
Dafnie konzumují část již vzniklého fytoplanktonu, ale samy neodstraní příčinu nadbytku dusíku a fosforu. Nejlepší výsledky proto přináší kombinace dafnií, vodních rostlin, přiměřeného množství ryb a omezeného přísunu organických nečistot.
V akvaristice jsou dafnie ceněné zejména jako přirozené živé krmení pro ryby. Jejich pohyb ve vodě podporuje lovecký instinkt a stimuluje ryby k přirozenému chování. Dafnie přijímají i ryby, které někdy odmítají vločkové nebo granulované krmivo.
Dafnie jsou vhodné například pro:
- živorodky,
- tetry,
- parmičky,
- labyrintní ryby,
- menší cichlidy,
- závojnatky,
- jezírkové ryby,
- odrostlejší rybí potěr.
Mladé dafnie jsou vhodné pro menší ryby, zatímco dospělí jedinci poslouží jako krmivo pro větší druhy. Jejich výživová hodnota závisí na druhu, stáří a především na tom, čím se dafnie před zkrmením samy živily.
✅ Výhodou živých dafnií je, že pokud je ryby ihned nespotřebují, nezačnou se ve sladké vodě rychle rozkládat jako přebytečné suché krmivo. Po určitou dobu zůstávají živé a pokračují ve filtrování vody.
Dafnie mají pevnější vnější obal obsahující chitin. Ten může podpořit přirozený průchod potravy trávicím traktem ryb. Ani dafnie by však neměly být jediným druhem krmiva. Nejlepší je pestrý jídelníček odpovídající konkrétnímu druhu ryb.
Vlastní chov dafnií není příliš náročný. Použít lze plastovou nádobu, sud, menší venkovní nádrž nebo samostatné jezírko bez ryb. Nádoba by měla být umístěna na světlém místě, ale v létě není vhodné celodenní prudké slunce, které může vodu přehřívat.
- odstátá voda bez chloru,
- dostatek mikrořas a mikroorganismů,
- stabilní teplota vody,
- žádné ryby ani jiní výrazní predátoři,
- šetrné odebírání pouze části populace,
- pravidelná kontrola kvality vody.
Dafnie lze přikrmovat velmi malým množstvím vhodné potravy, například zelenou vodou, jemně dávkovanými kvasnicemi nebo speciálním krmivem pro zooplankton. Překrmování je však nebezpečné. Nadbytek potravy se začne rozkládat, spotřebuje kyslík a může způsobit zhroucení celé kultury.
Při odběru je vhodné vždy ponechat dostatečně početnou základní populaci. Část dafnií lze zkrmit rybám a část ponechat pro další rozmnožování.
1. Zkontrolujte počet ryb. V silně zarybněném jezírku budou dafnie pravděpodobně rychle zkonzumovány.
2. Vytvořte úkryty. Pomohou husté vodní rostliny, mělké zóny nebo oddělená regenerační část.
3. Nepoužívejte agresivní přípravky proti řasám. Některé mohou poškodit nebo zahubit také dafnie.
4. Nevysazujte dafnie do čerstvé chlorované vody. Voda by měla být odstátá a jezírko biologicky stabilní.
5. Omezte přísun živin. Nepřekrmujte ryby a pravidelně odstraňujte listí a odumřelé rostliny.
6. Použijte zdravou kulturu. Dafnie odebírejte z důvěryhodného zdroje, abyste do jezírka nezanesli parazity nebo nežádoucí organismy.
UV lampa pomáhá likvidovat volně plovoucí řasy a mikroorganismy procházející zařízením. Právě tyto organismy ale zároveň tvoří potravu dafnií. V jezírku s trvale zapnutou silnou UV lampou proto mohou mít dafnie méně potravy a jejich populace se nemusí výrazně rozrůst.
Samotné dafnie obvykle nejsou UV lampou přímo zasaženy, pokud neprocházejí čerpadlem a UV jednotkou. Silný průtok přes technickou filtraci však může část drobného zooplanktonu zachytit nebo poškodit.
Pro přírodní jezírka je proto vhodné hledat rovnováhu mezi technickou filtrací a biologickými procesy. V silně zarybněném jezírku je technická filtrace obvykle nezbytná, zatímco v přírodním jezírku bez ryb může větší část práce odvádět zooplankton a vodní rostliny.
Za vhodných podmínek mohou dafnie zelený zákal výrazně omezit. Musí jich však být dostatečné množství a zároveň nesmějí být okamžitě sežrány rybami. Největší účinek mají v biologicky vyváženém jezírku s nízkou rybí obsádkou, dostatkem rostlin a omezeným přísunem živin.
Je také důležité určit, co zákal způsobuje. Dafnie pomáhají hlavně proti zelené vodě tvořené jednobuněčnými řasami. Nepomohou přímo proti:
- vláknitým řasám přichyceným ke kamenům,
- řasovým povlakům na fólii,
- bahnu na dně,
- jílovému nebo minerálnímu zákalu,
- nečistotám rozvířeným rybami.
Dafnie představují názorný příklad toho, jak důležitou roli může mít zdánlivě nepatrný živočich. Pro ryby jsou přirozenou potravou, pro vodu živým filtrem a pro celé jezírko důležitým článkem potravního řetězce.
Přítomnost dafnií není zázračným řešením, které nahradí filtraci, vodní rostliny nebo pravidelnou péči. Největší přínos mají tam, kde se podaří vytvořit vyvážené prostředí s přiměřeným množstvím ryb a nízkým přísunem živin.
V takovém jezírku nemusí být čistá voda výsledkem pouze práce čerpadel, filtrů a UV lamp. Významnou část práce mohou každý den odvádět tisíce drobných dafnií – nenápadných živých filtrů, které jsou pouhým okem téměř neviditelné. 💧🌿
Dafnie jsou drobní sladkovodní korýši známí také jako vodní blechy. Živí se planktonními řasami, bakteriemi a jemnými organickými částicemi. V akvaristice se používají jako živé krmení pro ryby.
V češtině se běžně používá označení dafnie, správný český výraz je Hrotnatka velká. Slovo dafnia se často objevuje ve vyhledávání, nabídkách krmiv nebo jako počeštěná varianta latinského rodového názvu Daphnia. Všechny výrazy obvykle označují stejné vodní korýše.
Ano. Dafnie jsou přirozené živé krmení vhodné pro mnoho akvarijních a jezírkových ryb. Podporují lovecký instinkt a mohou být součástí pestrého jídelníčku. Velikost dafnií je nutné přizpůsobit velikosti ryb.
Dafnie mohou výrazně snížit množství řas planktonu, které způsobují zelené zbarvení vody. Úspěch závisí na velikosti jejich populace, množství ryb, dostupnosti úkrytů a celkovém množství živin v jezírku.
Nejčastěji je sežraly ryby. Příčinou může být také nevhodná kvalita vody, nedostatek potravy, použití chemického přípravku proti řasám, prudká změna teploty nebo silná technická filtrace.
Ne přímo. Dafnie filtrují především drobné řasy volně rozptýlené ve vodním sloupci. Dlouhá vlákna řas přichycená ke kamenům, fólii nebo rostlinám běžně nekonzumují.
Mohou, ale většina ryb je rychle zkonzumuje. Dlouhodobě se udrží především v akváriu bez ryb, v hustě zarostlé nádrži nebo v samostatné chovné nádobě.
Frekvence závisí na druhu a velikosti ryb. Dafnie lze podávat pravidelně jako součást pestré stravy, neměly by však být jediným krmivem. Množství má odpovídat tomu, co ryby skutečně spotřebují.
Ano. Dafnie lze chovat v nádobě s odstátou vodou bez chloru. Potřebují dostatek drobné potravy, stabilní podmínky a ochranu před přehřátím, důležité je kulturu nepřekrmovat.
Koi kapři dafnie aktivně konzumují, takže se v hlavní části jezírka obvykle neudrží ve větším množství. Pomoci může oddělená regenerační zóna nebo samostatná nádrž, ve které se dafnie rozmnožují bez přístupu ryb.
Pozn. Obrázek je pouze ilustrační.
At first glance, it resembles an exotic aquarium fish. Its sides are adorned with greenish-blue stripes, orange spots, and a conspicuous red-edged spot on the gill covers. Pumpkinseed Sunfish (Lepomis gibbosus) unfortunately represents a non-native invasive species in the Czech Republic, which can compete with native fish, consume their eggs, and affect the communities of aquatic invertebrates.
The native home of the pumpkinseed sunfish is the eastern part of North America, including the Great Lakes region. It was introduced to Europe in the second half of the 19th century. The first known European occurrence dates back to 1877, when it was kept in garden ponds at the Palace of Versailles. It later spread to Germany, the Netherlands, and other countries.
Its spread was facilitated by intentional stocking for sport fishing, cultivation in ornamental ponds, and the release of aquarium fish into the wild. Some populations also arose unintentionally, for example, during the transport of fry of economically significant fish species. Currently, the pumpkinseed sunfish is found in dozens of European countries.
The first documented records from the territory of the Czech Republic date back to 1929 from the Třeboň region. The fish likely arrived here unintentionally along with carp fry imported from then Yugoslavia.
It has gradually been recorded in the areas of Lužnice, lower Povltaví, central Polabí, Orlice, and southern Moravia, especially in the Morava and Dyje river basins. Its distribution in the Czech Republic is not continuous. It tends to form local populations in places that provide suitable conditions for reproduction and sufficient food. The current occurrences are recorded in the Nature Conservation Database managed by the Agency for Nature Conservation and Landscape Protection of the Czech Republic.
The pumpkinseed sunfish has a high, distinctly flattened body. In its native area, it can exceptionally grow up to approximately 40 centimeters, but in Czech conditions, it usually does not exceed 15 centimeters and weighs around 200 grams.
The coloration is highly variable. The back is usually olive green to yellow-brown, while the belly can range from bronze to yellow or orange. Wavy greenish-blue stripes are noticeable on the head, and small colored spots are found on the sides.
The most distinctive identifying feature is a dark spot on the elongated part of the gill covers. In the pumpkinseed sunfish, it is complemented on the rear edge by an orange to red crescent-shaped spot. Males acquire even more intense colors during the breeding season.
The pumpkinseed sunfish primarily seeks still or slow-flowing waters at lower altitudes. Suitable environments for it include:
- backwaters and ponds,
- smaller fish ponds and garden reservoirs,
- sand pits and flooded quarries,
- irrigation and drainage canals,
- calm sections of smaller rivers.
It thrives best in warm waters with soft bottoms, intricate shorelines, and abundant submerged plant growth. It usually avoids strong currents. Young fish form larger schools in shallow water near the shores, while adults are more often found alone or in small groups among vegetation.
The diet of the pumpkinseed sunfish changes according to its size and the offerings of specific locations. It preys on larvae of aquatic insects, crustaceans, mollusks, and other invertebrates. Larger individuals also consume eggs, fish fry, and small fish.
This broad dietary spectrum is one of the reasons for its success. It can utilize various food sources while competing with native species that have similar ecological requirements. In smaller ponds or isolated pools, it can significantly alter the abundance of aquatic invertebrates and worsen conditions for the reproduction of native fish when present in high numbers.
However, its impact is not the same across all locations. Monitoring in southern Moravia, for example, has pointed out a possible correlation between the abundant occurrence of the pumpkinseed sunfish and the decline of the rainbow trout in some arms of the Kněžpolský forest. In the area of the confluence of the Morava and Dyje rivers, both species are found together at times, and the population of the rainbow trout remains stable. The actual influence therefore depends on the characteristics of the location, population density, and the state of the entire aquatic ecosystem.
The pumpkinseed sunfish typically matures within one to two years. The male digs a circular nest in shallow water, usually in the form of a depression several dozen centimeters in diameter. Different females can lay eggs in the same nest.
The male then vigorously guards the eggs and freshly hatched fry. He drives away other fish, sometimes even significantly larger ones, and can transport escaping fry back with his mouth. This parental care increases the likelihood of offspring survival and helps the species colonize new locations.
The pumpkinseed sunfish is listed on the EU list of invasive non-native species with significant impacts on the European Union. Restrictions apply to species on this list regarding possession, breeding, reproduction, transport, sale, and release into the wild. Therefore, it cannot be acquired as an aquarium or pond fish or relocated between locations without the appropriate permit.
Czech fishing law also stipulates that an invasive non-native species from the EU list must not be returned to the water after being caught. The pumpkinseed sunfish also cannot be used as bait fish. Caught individuals must be handled in accordance with animal protection rules and the fishing regulations of the respective area.
Complete removal of an established population is practically impossible. Regular fishing may temporarily reduce the number of fish, but it usually cannot catch all individuals. A few surviving fish can repopulate the area.
In small and technically manageable ponds, complete drainage and leaving the bottom to dry for a sufficiently long time can be effective. However, such an intervention must be professionally planned, as it can also affect native fish, amphibians, and aquatic invertebrates. Therefore, the most important measure remains the prevention of further spread.
Never transfer the pumpkinseed sunfish to another water body or release it from an aquarium or garden pond. It is advisable to document a new or unusual occurrence with a photograph and record the exact location and date.
Observations can be submitted via the BioLog app or iNaturalist. The Agency for Nature Conservation and Landscape Protection of the Czech Republic also accepts reports via email. It is helpful to attach a photograph, coordinates, or a marked location on a map, along with the date of observation. The data is subsequently stored in the Nature Conservation Database and helps in monitoring the spread and planning potential interventions.
The pumpkinseed sunfish is undoubtedly one of the most colorful fish that can be seen in Czech waters. However, its appearance and interesting breeding behavior must not overshadow the fact that it is a non-native species capable of influencing local aquatic communities.
Its story also serves as a reminder that releasing a single ornamental fish may not be a harmless act. A species that appears exotic and innocent in an aquarium can establish a viable population after escaping into a suitable environment and remain a part of our nature for many decades.
- AOPK ČR – Pumpkinseed Sunfish
- Invasive species from the EU list
- AOPK ČR – rules for handling invasive species
- AOPK ČR – reporting occurrences of invasive species
Just a few decades ago, encountering a tropical pufferfish in the Mediterranean would have seemed like a biological curiosity. Today, some species are a permanent part of its eastern region and are gradually penetrating into the Adriatic Sea and the western Mediterranean. The silverstripe pufferfish attracts the most attention, as its invasion poses ecological, economic, and health problems.
The silverstripe pufferfish (Lagocephalus sceleratus) originates from tropical and subtropical regions of the Indian and Pacific Oceans. It reached the Mediterranean from the Red Sea via the Suez Canal. The Suez Canal created a corridor between two originally separated marine areas, allowing hundreds of non-native organisms to spread into the Mediterranean. These include fish, mollusks, crustaceans, jellyfish, and algae. Not all can establish themselves permanently in the new environment, but the silverstripe pufferfish is among the exceptionally successful colonizers.
The first confirmed Mediterranean find of this species dates back to 2003 from the Turkish Gulf of Gökova. This was followed by rapid spread along the coasts of Turkey, Israel, Lebanon, Egypt, Cyprus, and Greece. Later, it was recorded in Tunisia, Malta, the Adriatic Sea, and even near Ceuta at the Strait of Gibraltar. CIESM currently assesses it as a very common species in the Mediterranean, especially in its eastern part.
A significant warning for European tourists and aquarists was the find in the Croatian bay of Medulin. A male measuring 52.2 centimeters and weighing 1.33 kilograms was caught here in May 2024. This was the northernmost confirmed find of the silverstripe pufferfish not only in the Adriatic but in the entire Mediterranean.
The Suez Canal itself opened a path for the fish, but their successful establishment also depends on conditions in the new environment. The Mediterranean is warming, and especially its eastern part increasingly resembles the subtropical regions of the Red Sea.
Higher temperatures prolong the period during which tropical species can reproduce and actively feed. At the same time, the temperature barrier that previously slowed their advance into the northern and western parts of the Mediterranean is diminishing. Rising temperatures promote the spread of non-native pufferfish and other warmth-loving fish, altering the species composition of coastal ecosystems.
The silverstripe pufferfish is also not a dietary specialist. It preys on crustaceans, mollusks, echinoderms, cephalopods, and smaller fish. It can move over sandy and rocky bottoms, around reefs, seagrass beds, and in harbor areas. Its eggs and larvae float freely in the water column, allowing ocean currents to transport them over considerable distances.
The body of this fish is elongated in a resting state and tapers towards the tail. The head is robust, with a blunt snout and prominent eyes. The upper part of the body is grayish to silvery and covered with dark spots. A distinct light, silvery stripe runs along the sides, and the belly is white.
The dorsal and anal fins are positioned far back and are almost opposite each other. The pelvic fins are completely absent. A typical feature is also the four robust dental plates – two in the upper and two in the lower jaw. They form a beak that the fish easily uses to crush the shells of mollusks, the exoskeletons of crustaceans, fishing lines, and parts of nets.
When threatened, the pufferfish can quickly gulp water and significantly increase its body volume. Common individuals measure approximately 20 to 60 centimeters, and according to the CIESM atlas, they can reach lengths of up to around 85 centimeters.
Other non-native pufferfish species also appear in the Mediterranean, such as Lagocephalus suezensis or Lagocephalus guentheri. However, the silverstripe pufferfish is considered the most problematic due to its size, rapid spread, feeding behavior, and high toxicity.
The most serious risk is tetrodotoxin, an extraordinarily potent neurotoxin that can be found in the liver, reproductive organs, intestines, skin, and muscle tissue of the fish. Its quantity varies among individual specimens, organs, seasons, and locations. Therefore, there is no part of the Mediterranean pufferfish that can be considered safe to eat.
Tetrodotoxin blocks sodium channels in nerve and muscle cells. The first symptoms of poisoning are often tingling or numbness of the lips and tongue, nausea, vomiting, dizziness, and muscle weakness. Severe poisoning progresses to total paralysis and respiratory failure, while the affected person may remain conscious.
The toxin is heat-stable. Common cooking, frying, drying, or freezing does not reliably destroy it. There is also no specific antidote for poisoning, and treatment mainly consists of intensive supportive care and artificial ventilation until the organism eliminates the toxin.
European regulations therefore prohibit the marketing of products derived from toxic fish of the Tetraodontidae family. The fish cannot be considered the Mediterranean equivalent of the Japanese fugu, which could be safely prepared merely by removing the internal organs.
A study published in 2024 collected at least 144 cases of non-fatal poisoning and 27 deaths from pufferfish consumption in the eastern Mediterranean between 2004 and 2023. The authors also recorded 28 cases of physical attacks or bites. The data comes from scientific literature, medical reports, interviews, and other records, and the actual number of incidents may vary.
The pufferfish is not poisonous in the sense of an animal that actively injects toxin through a sting or spine. Simply swimming near it generally does not pose an immediate danger. The risk arises primarily from consumption or very close contact.
However, its powerful teeth can cause deep wounds. Documented cases of bites have primarily involved fishermen, people handling catches, and bathers who approached the fish, attempted to feed it, or found themselves in its immediate vicinity. Attacks on humans remain less frequent compared to the risk of poisoning, but they cannot be entirely ignored.
An invasive species is not dangerous solely because it is toxic. What is essential is how it affects native communities. The silverstripe pufferfish is a strong and adaptable predator that consumes economically and ecologically significant crustaceans, mollusks, and fish.
It can thus reduce the abundance of certain species and alter relationships in food chains. In its new environment, it also has a limited number of natural enemies. Its toxicity, size, and ability to quickly occupy various types of habitats give it a significant advantage.
Here it is important to distinguish between non-native and invasive species. A non-native organism does not automatically cause harm. It is considered invasive when it successfully reproduces in a new environment, spreads rapidly, and has demonstrable negative impacts. The silverstripe pufferfish meets these criteria in the eastern Mediterranean.
The economic damage is very visible. Pufferfish chew through fishing lines, damage nets, and remove caught fish from them. The catch can be spoiled before the fisherman hauls it aboard. Since the pufferfish itself cannot be sold as food, its accidental catch represents additional work and costs without economic benefit.
Greek fishermen report damages to nets reaching thousands of euros per year for individual boats. Cyprus and, more recently, Greece have therefore introduced a program in which professional fishermen are financially rewarded (in Greece 5.33 euros/kg) for targeted catches and handing over pufferfish for safe disposal. European projects are also exploring the possibilities of industrial processing of the fish into feed ingredients, but only under conditions where the toxin is professionally deactivated.
When diving or snorkeling, it is advisable to observe the fish from a distance. It is not good to feed it, chase it into hiding, or attempt to catch it. Photographing from a safe distance can help document its further spread.
Fishermen should not taste, fillet, or give the catch to pets. When handling, one must primarily account for a quick and strong bite. The method of reporting, killing, or handing over the fish varies in different Mediterranean countries, so it is advisable to follow the guidelines of local fishing and veterinary authorities.
After a bite, it is necessary to stop the bleeding, clean the wound, and seek medical attention. If there is suspicion of pufferfish ingestion or the first neurological symptoms appear, emergency services should be contacted immediately. Waiting for spontaneous improvement can be life-threatening in cases of tetrodotoxin poisoning.
For aquarists, the pufferfish can be fascinating due to its anatomy, intelligence, and unusual defense mechanism. However, the silverstripe pufferfish is definitely not a suitable candidate for a typical home marine aquarium.
It grows to a considerable size, is an active predator, possesses an extraordinarily strong dentition, and can attack other organisms and the technical equipment of the tank. Handling a large specimen poses a risk of injury, and any potential death creates a problem for the safe disposal of the toxic body. Therefore, live individuals should not be caught or transported from the wild.
The complete removal of the silverstripe pufferfish from the Mediterranean is likely no longer realistic. The species is spread over too large an area and has established stable populations in many regions. However, targeted catches, monitoring of new finds, informing fishermen and the public, and strict control of fish sales make sense.
The story of the pufferfish also illustrates how quickly seemingly familiar marine ecosystems can change. The combination of artificially created migration routes, intensive shipping traffic, and warming waters allows tropical species to move further north. A fish that was almost unknown in the Mediterranean at the beginning of this century is now one of the most prominent symbols of biological invasion in European seas.
When I sit in front of the aquarium and capture the happenings within it. I notice that I am being observed. And so I sometimes wonder who is observing whom.
Hello aquarists and breeders!
Summer is in full swing, but that doesn't mean our tanks should be idle. On the contrary – the end of August will be an ideal opportunity to refresh the blood in your breeding stock, find rare strains of fish, or replenish your supplies of cuttings of aquatic plants after the summer season.
The Plzeň Aquarists Association IRIS warmly invites you to the Plzeň Aquarist Summer 2026, a traditional summer aquarist market, which will take place on Saturday, August 29, 2026.
Why shouldn't you miss this event?
- Directly from breeders: No anonymous imports from wholesalers. You will find a wide selection of aquarium fish, invertebrates, and plants directly from the breeders of local and distant aquarists.
- Complete assortment: In addition to live material, quality feeds (live, frozen, and dried specialties) and breeding supplies will be available at favorable prices.
- Expert advice: The IRIS Association is historically the second oldest aquarist association in the Czech lands. You will meet veterans of Czech aquaristics on site, with whom you can consult fish diseases, water parameters, cichlid genetics, or setups for demanding aquascaping projects.
- When: Saturday, August 29, 2026
- Time: 9:00 AM – 11:00 AM (We recommend arriving on time; the best pieces disappear within the first hour!)
- Location: Dormitory of the SPŠ Transport, Karlovarská třída 99, Plzeň
Do you have full aquariums of your own breeding or trimmed moss and lack space for new projects? Come show your breeding successes to others!
Reservation of sales spots: Table orders are accepted until August 26, 2026. Space capacity may be limited, so don't delay with your reservation.
- 📞 Phone: 603 231 494
- ✉️ Email: info@irisplzen.cz
If you miss regular contact with people who share the same passion for the underwater world, you have a unique opportunity. Those interested in membership in the IRIS Association can sign up directly at the event. By doing so, you will support organized aquaristics in the Czech Republic and gain access to club events and lectures.
Come chat about fish, shop, and meet old acquaintances from the field.
We look forward to seeing you in Plzeň!
The Team of the Plzeň Aquarists Association IRIS
Hello all aquarium enthusiasts!
The British Killifish Association (BKA) warmly invites you to the first in a series of summer online seminars, taking place this Wednesday, June 10th. If you are interested in killifishes, their care, color forms, or just want to gain inspiration from an experienced foreign aquarist, don’t miss this lecture. Everyone is welcome!
- Speaker: Dieter Ott
- Topic: “Fascinating Killifishes” (The Fascinating World of Killifishes)
- When: Wednesday, June 10, 2026, at 20:30 CEST (19:30 BST / GMT)
- Where: Online via Zoom
You can join the lecture directly by clicking the link below or entering the details in the Zoom app:
- Join link: Enter Zoom room
- Meeting ID: 827 0388 5789
- Passcode: australe
> 📅 Tip: If you want to save the meeting directly to your calendar, you can download the iCalendar (.ics) file here.
More information about other upcoming seminars (July, September, October) can be found on the official website killis.org.uk.
We look forward to your participation! 🐠 Feel free to share the invitation with other fellow aquarists.
Akváristé a teraristé, zbystřete! Máme pro vás skvělý tip na akci, kterou byste si letos na podzim rozhodně neměli nechat ujít. Akva-tera klub ZO ČSCH Rychnov nad Kněžnou pořádá již 47. ročník legendární výstavy AkvaEXPO 2026 RK.
Přijďte načerpat inspiraci, nakoupit do svých nádrží nebo si jen užít skvělou atmosféru mezi lidmi se stejnou vášní.
- Termín: 12. – 20. září 2026
- Čas: denně od 8:30 do 18:00 (poslední den 20. 9. pouze do 16:00)
- Místo: Dům chovatelů, Trčkova 437, Rychnov nad Kněžnou
- Velká výstava: Fascinující expozice akvarijních ryb, vodních rostlin a terarijních živočichů.
- AkvaEXPO v Rychnově nad Kněžnou není jen obyčejná prodejní burza, ale kompletní zážitek pro všechny milovníky podvodního života a terarijních zvířat.
- Nádrže budou připraveny jen těmi nejlepšími a nejšikovnějšími akvaristy!
- Tradiční prodej: Bohatý výběr ryb, krevet, živých rostlin, kvalitních krmiv a dalšího akvaristického i teraristického vybavení přímo od chovatelů.
- Přímo na místě bude probíhat velký prodej akvarijních ryb, krevet, šneků a vodních rostlin. Chovatelé zde nabídnou také kvalitní krmiva, akvarijní techniku a další chovatelské potřeby. Máte tak jedinečnou šanci pořídit vše potřebné pro váš aquascaping nebo chov na jednom místě a za skvělé ceny.
- Odborné přednášky: Možnost rozšířit si obzory a pobavit se s experty z oboru.
- Součástí doprovodného programu jsou odborné přednášky. Můžete zde konzultovat své chovatelské úspěchy i starosti s předními českými akvaristy a terarity. Těšte se známá akvaristická jména!(více zveřejníme brzy)
Výstava v Rychnově má neopakovatelnou atmosféru s téměř padesátiletou tradicí. Je ideálním místem pro setkání komunity, načerpání nové inspirace a nákup zdravých živočichů přímo z českých odchovů.
Tip pro návštěvníky:
- Pokud jedete na výstavu primárně za nákupy rostlin a ryb, doporučujeme dorazit v prvních dnech konání, kdy je výběr nejširší. Pokud chcete klidnější prohlídku expozic, zvolte pracovní dny v dopoledních hodinách.
- Akce je známá také skvělým pohoštěním, takže můžete využít posezení k diskuzi a občerstvení.
Aquarium after the renovation, how is it doing and what changes have occurred? The first photo is right after the renovation and the second one is after 1 month and 17 days. What do you think? Would you change anything?
