Tento článek se zabývá chovem a životem v přírodě cichlidy Ophthalmotilapia nasuta, která pochází z afrického jezera Tanganika. Čtenář se dozví, jak se tento druh chová v přirozeném prostředí, jaké jsou jeho zvyklosti a proč je chov v akváriu pro tento druh ideální.
Ophthalmotilapia nasuta je jedním ze čtyř druhů rodu Ophthalmotilapia, které jsou si podobné tvarem těla, povahou a zbarvením se však liší. Dalšími druhy jsou Ophthalmotilapia boops, Ophthalmotilapia heterodonta a Ophthalmotilapia ventralis. Ryby z jednotlivých lokalit se liší zbarvením. U Ophthalmotilapia ventralis, boops i heterodonta jde nejčastěji o ryby zbarvené modrými tóny, kdežto u Ophthalmotilapia nasuta převládá žluté zbarvení. Samozřejmě se najdou výjimky potvrzující pravidlo, takže žlutá Ophthalmotilapia nemusí být vždy Ophthalmotilapia nasuta.
Život v jezeru
Tento druh se vyskytuje pouze v jezeře Tanganika. Samice se vyskytují ve větších hejnech v hloubce 3-10 m, samci o něco hlouběji, kde staví hnízda z písku která mají kolem 30 cm v průměru a do nich lákají samice připravené ke tření. Hnízda samců jsou od sebe vzdálená dva až tři metry a tvoří skupiny čítající i několik desítek samců podobně jako je to k vidění u mnoha dalších písečných cichlid z jezera. Tření probíhá obvyklým způsobem jako u jiných cichlid. Liší se pouze absencí tzv. jikerných skvrn na řitní ploutvi, které má mnoho druhů. U rodu Ophthalmotilapia jsou tyto skvrny nahrazené protaženými prsními ploutvemi na jejich koncích jsou výrůstky, které imitují jikry.
Potravu v přírodě tvoří z velké části plankton, doplněný o larvy hmyzu, které ryby hledají v substrátu.
Chov v akváriu
Dospělí samci jsou oproti samicím sytěji zbarvení, mají protažené břišní ploutve a dorůstají až 20cm. Samice jsou skromněji vybarvené, nemají tak výrazně protažené ploutve a dosahují menší velikosti (přibližně 16cm).
Ophthalmotilapia patří k tzv. materálním tlamovcům, což znamená že se o výtěr stará pouze samice.
Pro chov doporučuji nádrž od 400L výše a alespoň 150cm délky. Parametry vody stejné jako u ostatních druhů z Tanganiky - teplota vody kolem 24-26 ºC, hladina dusičnanů optimálně pod 30mg a pH 8 a více. Ke krmení nejčastěji předkládám živý nebo mražený plankton, artemii, koretru, komáří larvy a každý druhý den vločkové krmivo.
Moje první zkušenost s těmito rybami vznikla zakoupením skupiny 3 samců a 7 samic odchytových Ophthalmotilapia nasuta Kipili, které patří mezi nejžlutější rasy z jezera. Ryby jsem po karanténě umístil do nádrže 250x80x60cm do společnosti Cyprichromis leptosoma a pár menších druhů rodu Neolamprologus. Nevím zda to bylo tím že byla příliš malá skupina nebo tím že šlo o divoké ryby, ale tato skupina byla velmi lekavá, samice téměř nedonášely výtěry a v průběhu tří let jsem o ně postupně přišel.
Další pokus o chov jsem již uchopil jinak a pořídil F1 skupinu 5 samců a 11 samic z lokality Isinga, které jsou taktéž žluté. Nejsou tak zářivé, mají na těle tmavé skvrny a barvu mění podle nálady od jasně žluté po mechově zelenou. Pro jejich chov zvolil velké společenské akvárium o rozměrech 300 x 80 x 60cm, které aktuálně obývají spolu s Enantiopus melanogenys Chituta a Xenotilapia spilopterus Lyamembe a skupinou Cyprichromis leptosoma Jumbo Moba.
Tato skupina se od začátku chová na rozdíl od předchozí skupiny velmi klidně. Dva nejdominantnější samci obsadili každý jeden roh nádrže, kde obhajují teritorium o velikosti cca 75 cm. Zbytek nádrže obývají ostatní samci a samice. Takovéto soužití je naprosto v poklidu. I když se samci občas prohání, nikdy nedošlo k žádnému zranění. Díky opravdu prostorné nádrži se bez problémů snesou i se samci Enantiopus melanogenys, kteří obsadili celé zbylé dno nádrže.
V menších nádržích Enantiopus staví hnízda kolem 30 cm, u mě není nic neobvyklého hnízdo o průměru 50-60 cm. Nosící samice Ophthalmotilapia nasuta bez problémů donáší výtěry, které obvykle čítají 15-20 mláďat poměrně velké velikosti. Mláďata samicím odebírám při údržbě nádrže, případně je občas lovím již vypuštěné u hladiny akvária.
Ophthalmotilapia svůj potěr loví velmi zřídka. Potěr odchovávám v samostatné nádrži, kde se zpočátku krmí nauplie artemií a postupně přecházím na živý nebo mražený plankton, artemii a vločky. Růst potěru je poměrně rychlý.
Pokud se chovatel vyvaruje přelovování malých potěrů, na které Ophthalmotilapie citlivé a vyvaruje se nešetrné manipulace s dospělými rybami u kterých často dochází k poškožení očí (známého u podobných ryb rodu Cyathopharynx), tak jde o poměrné robustní a odolné ryby.
Ophthalmotilapia nasuta jsou po splnění základních podmínek chovu díky své velikosti a zbarvení nepřehlédnutelnou dominantou prostornějších nádrží.
