Chov a úspešný odchov ostnáčov rodu Badis a Dario

Čeleď Badidae

Čeleď Badidae zahŕňa dva rody: Badis a Dario. Z týchto rodov som v minulosti choval jednak Badis badis (ostnatá modrá) z Indie. Tieto ryby dorastajú v prírode až 8 cm. V akváriu, a taktiež v mojom chove, to bolo menej. 

Samci merajú 6-7 cm a samice sú asi o 1 cm menšie. Rozlíšenie pohlaví nie je zložité. Samci sú v tele akoby prehnutí, samičky sú menej farebné a brucho majú zreteľne klenuté, zvlášť v období rozmnožovania. Tieto ryby často menia svoje zafarbenie od tmavomodrej po úplne svetlú. Nemeckí akvaristi im hovoria "chameleon fish". Tým je riešená téma všetko.

Druhým druhom bol Badis ruber (dříve Badis badis burmanicus) pochádzajúci z Myanmaru (dříve Barmy), preto burmanicus. V prírode dorastá taktiež do 8 cm. V akváriu je to podobné ako u Badis badis. Táto ryba je farebnejšia, má červené pruhy a škvrny. Rozlíšenie pohlaví je rovnaké. Samci sú väčší a farebnejší než samice. Nie sú v tele prehnutí ako Badis badis.

Chov a odchov

Chov a odchov je u oboch druhov rovnaký. Preto sa obmedzím na druh Badis ruber. České akvaristi chovajú tieto ryby iba občas a väčšinou v pároch v malých nádržiach. Ako dôvod väčšinou uvádzajú väčší počet odchovaných rýb. Toto sa v mojom chove nepotvrdilo. V malých nádržiach ryby nedorastú do správnych rozmerov. Moje ryby mi na jednom stretnutí Medzinárodnej organizácie chovateľov labyrintových rýb (IGL – Internationale Gemeinschaft für Labyrintfische) preňal Horst Linke. Ten ryby importoval a možno aj nalovil v Myanmaru. 

Prvý odchov Badis ruber

Získal som prvý odchov po odchyte v prírode. Tedy prvú filiálnu generáciu. Teplota vody pre chov i odchov je 24°C - 26°C. V mojich podmienkach to bola jilemnická vodovodná voda o tvrdosti 3-4 °dH. 

Ideálna potrava je živá. Komáre a pakomáre larvy, občas živé nitěnky. Korýši rodu Daphnia a Cyclops. V núdzi možno podávať aj mrazené krmivo. Umelou potravu som nikdy nepodával.

Ryby v počte 7 kusov som umiestnil do 60 litrovej nádrže. Na dne piesok. Niekoľko trsov Microsorum pteropus, molitanový filter a rôzne keramické a plastové úkryty. Z odchovu týchto rýb som si neskôr vybral desať jedincov pre ďalší chov. V rovnakých podmienkach ryby dorástli do reprodukčnej veľkosti asi po desiatich mesiacoch. Z týchto rýb som mal 4 samce a 6 samíc. Dominantný samec si obsadil úkryt z plastovej trubky nalepenej na prúžku skla. Takto ukotvenú trubku o priemere 3 cm strážil. Ostatní samci sa ukrývali. Ich zafarbenie sa podobalo samiciam. Ak sa niektorý pokúsil vyfarbiť, okamžite bol napadnutý. 

Tento dominantný samec sa postupne vytieral so všetkými šiestimi samicami. Tretie prebiehalo téměř dva dni. Ryby sa třou ako čichavci, rájovci alebo Betty. Tretie prebiehalo v trubke. Samec obíde samicu a otočí jej bruchom vzhůru. Pri chvení telíček ryby vypúšťajú pohlavné produkty. Jikry klesajú na dno a tretie sa mnohokrát opakuje.

Pre ostnatce je tretie s viacerými samicami typické. Jiker bolo mnoho. Po tretí samec o jikry taktiež pečuje.

Odchov potěru

Po rozplávaní som všetky dospelé ryby odlovil. Stále som mal na mysli údajnú dôvod párového chovu: Odchov väčšieho počtu mladých rýb.

Po troch dňoch sa jikry vykulí a po ďalších 4 dňoch sa začnú rozplávať. Prijímajú drobnú živú potravu: nauplie žábronožky slané, alebo precezené nauplie vodných korýšov.

Potěru pri dobrom kŕmení celkom dobre rastie, ukrýva sa medzi kamienkami a v rastlinách. Pri nedostatku potravy môžu silnejší jedinci napadať slabších. Rozhodol som sa, že vyvrátim nezmyselnú teóriu o chove v pároch. Akvaristi niektoré spôsoby chovu a odchovu preberajú a nijak nepreberajú iné možnosti.

Ryby zakrátko naplnili nádrž a veľké množstvo si vyžiadalo presunutie do priestrannej nádrže. Môj čas nastal. Počítal som pri prelovovaní - koľko rýb sa podarilo odchovať. Na čísle 450 zvítazila vrodená lenosť a zvyšok rýb som proste vylovil a odniesol do nádrže 180 litrov.

Ako ryby rástli aj táto nádrž bola malá. Potom, čo som začal ryby predávať tak som počty zapisoval. Predaných rýb bolo 850 a niektoré moji špatnou péčí uhynuli. Určite sa rozplavalo skoro 1000 rybičiek. Musím ešte napísať, že pozorovanie týchto ostnátcov je veľmi pútavé. 

Dario hysginon a Dario dario

Ďalším druhom z tejto čeľade boli Dario dario a Dario hysginon. Jedná sa o malé a farebne veľmi atraktívne ryby. Tvarom tela a chovaním pripomínajú svoje väčšie príbuzné rodu Badis. Vyskytujú sa v Indii, Mjanmarsku, Bengálsku, Bangladéši a Assamu.

Dario hysginon (Kulander a Britz 2002). Tieto ryby som získal výmenou za Dario dario od akvaristickej legendy RNDr. Stanislava Franka. Ryby dorastajú v akváriu do 2,5 cm samci a samice sú menšie. Zafarbení sú cihlově červení. Prvé dva paprsky hřbetní a prsních plutiev sú čierne. Chov i odchov je shodný so známym Dario dario.

Chov a odchov Dario dario

Dario dario (dříve Badis scarlet) Hamilton, 1822. Pochádza z Južnej Ázie, Bangladéša a Assamu. Tieto ryby po roku 2000 budili značný záujem akvaristov. Sú mimoriadne atraktívne zafarbené: Samci sú červení s modrými škvrnami a prúžkami. Farebnosť samice je menej intenzívna. Pohlaví možno rozlíšiť ľahko podľa veľkosti a farby, navyše sú samci veľmi aktívni.

Potravu som podával živú. Nauplie artemia salina, drobný scezený plankton, drobné komáre larvy komára pisklavého Culex pipiens. Snáď je možné použiť aj túto potravu mrazenú.  

Ja som si prvé ryby v jednom nejmenovanom veľkoobchode pořídil asi v roce 2002-3. Přesně si to už nepamatuji. Byly ve velmi špatném zdravotním stavu a po krátké době uhynuly.

Přátelům z Německa jsem se zmínil o přání tyto ryby získat. V roce 2004 na setkání IGL (viz výše) v Riese mi můj velmi dobrý přítel Hans Jürgen Ende daroval dvě skupiny těchto ryb. Vždy jeden samec a čtyři samice. Velmi důrazně mě upozornil, že není možné chovat dva samce v jedné nádrži. Chov ve skupinách, které mi připravil, označil za ideální.  

Neměl jsem, jako ostatně vždy, volné 2 nádrže a taktéž jsem si říkal, co mi budou radit. Do šedesátilitrové nádrže zcela zaplněné rostlinami Microsorum pteropus jsem tedy umístil obě skupiny.

Tření, úspěšný odchov a vliv vody

Jak Hans Jürgen řekl, tak se stalo. Za čtyři dny jsem měl osm samic, ale pouze jednoho samce. Ryby žily spokojeně. Samec těkavě plaval od jedné samice k druhé.

Nádrž byla umístěna v nejvyšším patře stojanu s průhledným dnem. Jako vždy jsem neměl dostatek času na jejich pozorování. Jednoho dne při čištění akvária o patro níže jsem zpozoroval nějaký pohyb. Vzal jsem baterku a lupu a k mému údivu v nádrži asi 2 cm nade dnem plavalo asi 100 malých. Byly už asi 3 mm velké a plavaly s hlavou šikmo vzhůru. Jejich tělo bylo téměř průhledné jenom oko tvořil černý kroužek. Odchovaly se samy potravou podávanou dospělým rybám.

Daria se třou jako labyrintní ryby. Samec obejme samici, otočí ji břichem vzhůru. Po vypuštění jiker je ihned oplodní. Jikry jsou umístěny do zkrucených listů rostlin. Ve vodě teplé 26°C se vykulí za tři dny a za 4-5 dní se rozplavou. Jikry samec hlídá. Dospělé ryby si potěru nevšímají. Jeden sameček se patrně vytíral se všemi samicemi. Badisovití ostnatci to takto mají geneticky dáno.

Ještě musím napsat, že opravdu nelze chovat v nádrži více samců. Jsou mimořádně agresivní k samcům svého druhu. Určitě také nemohu doporučit malá akvária a chov v párech. Samec vytváří na samici mimořádný tlak a při neustálém imponování může samice snadno uhynout. Ještě chci uvést, informaci od doktora Franka, kterému se odchov těchto ryb nedařil. Po tom, co si udělal rozbor vody, ve které jsem mu daroval tyto ryby, zaznamenal úspěch. Asi po měsíci se ozval v telefonu jeho typický hlas a oznámil mi, že ryb je dostatek. Problém byl ve vysoké síranové tvrdosti jeho vodovodní vody. Do této doby jsem o takové tvrdosti nic nevěděl. Moje štěstí bylo, že jilemnická voda byla pro chov i odchov vhodná.

Na přátelství s tímto mimořádným akvaristou stále vzpomínám. Jeho informace čerpané z četných rozhovorů se prostě nedaly získat lepším způsobem. V časopise Akvárium Terárium vyšel od RNDr. Franka podrobný článek a stejně perfektní s nádhernými fotografiemi tření uveřejnil MUDr. Karel Zahrádka v časopise Akva tera fórum ročníku 2005. S chovem ve společných akváriích nemám žádné zkušenosti ani informace. Proto ho nemohu doporučit ani vyvrátit. Pokud se najdou nadšenci pro chov čeledi Badidae, rád se s vámi o mé zkušenosti podělím. 

Text: Slavomil Boudný           
Foto: Dr. Vladko Bydžovský