Mezinárodní výstava pořádaná Českou halančíkářskou společností mě nejprve na první pohled zaskočila strohostí prostředí, ale to nic neměnilo na tom, že jsem pestrobarevným rybkám rychle propadla.
Koho by nezlákala pestrobarevnost a tak trochu záhadnost halančíků. Nedalo mi to a i když se blížila akvaristická výstava v Rychnově n. Kněžnou, vydala jsem se do Botanické zahrady v Praze. Tady se konala Mezinárodní výstava halančíků. Vstup na výstavu byl v rámci vstupného do Botanické zahrady (200 Kč).
Botanická zahrada mi připomíná dobu mých studií, a tak se tam vždycky ráda vracím. Při vstupu jsem mohla zkonstatovat, že se toho zde od té doby příliš nezměnilo. Pokračovala jsem tedy do výstavní místnosti, kde mě trochu zarazila strohost prostředí. Také si zde nebylo kde sednout, a tak diskuze se známými probíhaly zásadně vestoje. Za chvíli jsem se ale s uspořádáním výstavy smířila a vrhla se do pozorování živočichů v malých výstavních akváriích.
Jakmile jsem se pozorněji zahleděla do těch nádherných barev, byla jsem ztracena. Trvalo mi téměř 4 hodiny než jsem byla schopna z výstavy odejít. Nutno poznamenat, že Botanickou zahradu ve stejnou dobu zavírali a tým České halančíkářské společnosti se už chystal na hodnocení vystavených exemplářů.
Já mezitím od Romana Štefanka, se kterým jsem také nedávno dělala rozhovor, stačila vyzvědět několik základních pouček pro hodnocení, informace o tom, že např. ryby, které jsou pro laika na první pohled velmi podobné, můžou být každá úplně jinak náročná na chov a odchov.
Na výstavě byly snad všechny druhy, na které by si nejen běžný akvarista mohl vzpomenout. Bohužel prostředí nebylo vzhledem k prosklené místnosti pro fotografování ideální. I když se na fotkách kvůli prosklené místnosti objevují odlesky, stojí za to si tyto nádherné ryby prohlédnout.
Pokud bych to měla shrnout, byla výstava halančíků velmi zajímavá a inspirativní, proto se už teď těším na její další ročník!
Výsledky výstavy jsou k nahlédnutí zde.
