Svět teter Hyphessobrycon: Co se dělo do roku 2015 v akváriích a vědě (část I.)

Novinky a rarity v rodu Hyphessobrycon do roku 2015

V této části se zaměříme na novinky a rarity z rodu Hyphessobrycon, které se u nás objevily zhruba do roku 2015. Je důležité poznamenat, že systematika teter je v současné době předmětem intenzivního vědeckého výzkumu. Některé nové názory na jejich zařazení sice zatím nejsou plně akceptovány, ale je pravděpodobné, že se vžité názvy v budoucnu změní, podobně jako tomu bylo například u pancéřníčků. Prozatím se budeme držet původního dělení.

Rod Hyphessobrycon: Charakteristika a rozšíření

Rod Hyphessobrycon patří mezi nejoblíbenější akvarijní rybky, pocházející z rozsáhlého území od jižního Mexika až po Rio de la Plata v Argentině. Největší diverzita druhů se nachází v povodí Amazonky, kde žije přibližně polovina známých zástupců. Jedná se o největší rod čeledi Characidae (tetrovití).

Rod byl ustanoven v roce 1908 (Durbin) a v současnosti zahrnuje více než 130 popsaných druhů. Mnoho z nich je stále vědecky nepopsaných a jsou proto označovány jako Hyphessobrycon sp. s přívlastkem, který obvykle odkazuje na místo jejich odchytu. V posledním desetiletí bylo popsáno mnoho druhů, které jsou u nás většinou neznámé. Některé z nich jsme již představili na našem internetovém portálu. Do tohoto rodu jsou obvykle zařazovány malé, společenské a mírumilovné ryby. Hyphessobrycon je úzce příbuzný s dalším oblíbeným rodem teter, Hemigrammus.

Hlavní rozdíly mezi těmito rody spočívají v ozubení a v tom, že příslušníci rodu Hyphessobrycon nemají ošupenou bázi ocasní ploutve. Oba rody mají zástupce s protaženým i vysokohřbetým tvarem trupu. U mnoha druhů se, podobně jako u cichlid, projevuje výrazný pohlavní dimorfismus. Samci jsou zpravidla vybarvenější s protaženějšími ploutvemi, zatímco samičky jsou obvykle bledší a méně výrazně zbarvené. Tyto rybky obvykle obývají vody zalesněných oblastí, které jsou zastíněny větvemi okolních stromů. Proto je vhodné je chovat v méně osvětlených akváriích s plovoucími rostlinami, které vytvářejí přirozené zastínění. V zajetí se zpravidla dobře chovají a většinou se i úspěšně rozmnožují. Protože se jedná o hejnovité rybky, je vhodné je pořizovat vždy v počtu alespoň 6–8 kusů.

V tomto sdělení bychom chtěli představit některé méně známé druhy tohoto rodu, které se objevily u nás.

Systematika a skupiny v rámci rodu Hyphessobrycon

Systematika rodu je zatím poměrně povrchní a nevyužívá plně fylogenetické analýzy. Druhy jsou často řazeny spíše podle jednoduchých znaků. Bylo učiněno několik pokusů o seskupení druhů, obvykle podle vybarvení a tvaru ploutví (např. Géry 1961, 1966, 1977, Weitzman s Palmerovou 1997).

Příkladem je skupina „Rosy Tetras (růžových teter)“, kam jsou řazeny vysokohřbeté tetry jako Hyphessobrycon erythrostigma, Hyphessobrycon socolofi, Hyphessobrycon pyrrhonotus, Hyphessobrycon eques (dříve Hyphessobrycon callistus), dále skupina fantomových teter (Hyphessobrycon rosaceus, Hyphessobrycon bentosi) a další. Vytvořila se také například skupina Hyphessobrycon heterohabdus, do které různí autoři řadí 3–15 druhů. Sem patří vedle jmenovaného i Hyphessobrycon amapaensis, Hyphessobrycon agulha (někteří autoři však pro Hyphessobrycon agulha vytvořili samostatnou skupinu) a nyní do ní postupně přibývají další nově objevené a popsané druhy. Některé jsou označovány jako Hyphessobrycon cf. … nebo Hyphessobrycon sp. aff. …, což znamená, že jsou podobné původnímu druhu, ale ještě nejsou vědecky zcela určené. Patří sem i novinka posledních let Hyphessobrycon eschwartzae, kterou skupina ichtyologů (García-Alzate, Román-Valencia, Ortega) ulovila v jihovýchodní oblasti Peru (Madre de Dios) společně s Hyphessobrycon taphorni. Ta je ale zatím známa pouze z preparátů fixovaných alkoholem a podobá se spíše Hyphessobrycon loretoensis.

Vybrané méně známé druhy rodu Hyphessobrycon (dle pořadí obrázků)

1. Hyphessobrycon borealis: Pochází z Francouzské Guyany a jedná se o menší rybku dosahující obvykle necelé 3 cm. Patří do skupiny Hyphessobrycon heterohabdus, kam řadíme i Hyphessobrycon heterohabdus, Hyphessobrycon amapaensis, Hyphessobrycon agulha a Hyphessobrycon eschwartzae.

2. Hyphessobrycon cf. pulchripinnis: Liší se od původní „rakouské“ formy především vybarvením. Tato novinka se před časem objevila v nabídce firmy Glaser a překvapuje červenavým zbarvením. Vedle ní se objevila i zajímavá albinotická forma tohoto druhu, původně pocházejícího ze střední Brazílie, především z povodí Rio Tapajos.

3. Hyphessobrycon cf. elegans: Zatím zůstává obchodním názvem.

4. Hyphessobrycon coelestinus: Další malý zástupce rodu dorůstající přibližně 3 cm. V našich akváriích je tato veselá tetra velmi vzácná. Pochází z horního toku Rio Paraná.

5. Hyphessobrycon copelandi: Poměrně vzácná tetra, která dosahuje velikosti 35 mm v případě samečka; samičky jsou o několik milimetrů delší a robustnější. Pochází z řek Solimões, Approuague a Mana.

6. Hyphessobrycon epicharis: Samci dosahují asi 3,5 cm, samičky kolem 4 cm. Pochází z horního Orinoka a horního povodí Rio Negro. Jsou to nádherné a poněkud plaché tetry, které jsou ale v Evropě nesmírně vzácné a poměrně i drahé.

7. Hyphessobrycon eschwartzae: Patří do skupiny Hyphessobrycon heterohabdus a byla popsána zároveň s dalším trpaslíkem dosahujícím 23 mm, Hyphessobrycon taphorni. Její název vznikl na počest umělkyně Eugenie Schwartzové, která finančně zabezpečila výzkum tohoto nového druhu. Pochází z peruánské Rio Madre de Dios. Někdy se v Německu objevuje pod označením Hyphessobrycon sp. agulha.

8. Hyphessobrycon haraldschultzi: Pochází z povodí Rio Araguaia v centrální Brazílii, například Rio Aqua Preta, což je přítok s čirou vodou známé řeky smrti Rio das Mortes (domovina například Hyphessobrycon amandae). Je to malý druh, u něhož samci dorůstají kolem 3 cm, samičky jsou asi o 0,5 cm delší. V obchodech v Německu jej vidíme i pod označením H. sp. Araguaia, jak jsme druh před časem v našem magazínu představili.

9. Hyphessobrycon heliacus: Před časem se objevila v českých akváriích, ale z neznámých důvodů se u nás příliš neuchytila. Pochází hlavně z povodí Rio Xingú, ale i z Rio Teles Pires a dalších drobných toků povodí Rio Tapajos.

10. Hyphessobrycon herbertaxelrodi: Kdo by neznal černou neonku? Kdy ji ale kdy v našich akváriích viděl naposledy? Dříve oblíbená, společenská a mírumilovná tetra. Nahoře je ale Hyphessobrycon cf. herbertaxelrodi, která se v Evropě objevila koncem minulého století. Byla ulovena na horním Rio Guaporé na hranici mezi Brazílií a Bolívií.

11. Hyphessobrycon heterohabdus: Má několik barevných variant, proto se i někdy zaměňuje s černou neonkou Hyphessobrycon herbertaxelrodi. Ovšem její smůla je, že se tak snadno nerozmnožuje. Navíc v posledních letech byla vytlačena Hyphessobrycon amapaensis, za kterou je rovněž často zaměňována. Na obrázku nahoře je obvyklá forma chovaná v našich akváriích v 90. letech minulého století, dole novinka „Pantanal“.

12. Hyphessobrycon loretoensis: Patří mezi druhy, které se zatím v zajetí nepodařilo rozmnožit (tedy prokazatelně), i když některé reference na internetu naznačují, že je to celkem jednoduché. Jak název napovídá, pochází z provincie Loreto v Peru.

13. Hyphessobrycon minor: Často se zaměňuje názvem za krvavou tetru – dnes Hyphessobrycon eques, dříve Hyphessobrycon callistus nebo Hyphessobrycon minor. Tato tetra pocházející z Guyany patří mezi menší druhy, dorůstá do 3–3,5 cm.

14. Hyphessobrycon montagi: Pochází z Rio Arapiuns, Rio Tapajos z území státu Pará v Brazílii a jedná se o poměrně žhavou novinku.

15. Hyphessobrycon paepkei: Téměř čerstvě popsaná novinka, u nás dosud vzácná. Je to jeden z dalších zástupců tzv. „růžových teter“.

16. Hyphessobrycon pando: V roce 2014 se objevil i v našich akváriích, opět díky firmě Glaser. Jedná se rovněž o zástupce „Rosy tetras“, obyvatele černých vod (na obrázku samec).

17. Hyphessobrycon pando (samice): Rybka pocházející z odchytu ze severní Bolívie.

18. Hyphessobrycon rosaceus: Je stále v našich prodejnách nabízen jako Hyphessobrycon ornatus nebo dokonce jako Hyphessobrycon bentosi. Pro tento druh je typické bílé lemování ploutví, zatímco Hyphessobrycon bentosi má ploutve černé.

19. Hyphessobrycon sovichthys: S určením mi pomohl Hans-Georg Evers. Pochází z Llanos ve Venezuele a Kolumbii. Dorůstá do 3 cm.

20. Hyphessobrycon sp. ROSE: Jeden z dalších trpaslíků nově řazených do skupiny „růžových teter“. U nás jsem ji zatím neviděl.

21. Hyphessobrycon sp. aff. tukano: Zatím nezařazená novinka, celkem nenáročná na chov, pro svoji velikost vhodná i pro nanoakvária. Zvláště samci jsou při tření velmi aktivní a skvěle zbarvení.

22. Hyphessobrycon takasei AMAPA: K nám se dostala v posledních měsících díky firmě GLASER/RODGAU z brazilského státu Amapá.

23. Hyphessobrycon takasei (obvyklá forma): Vozí se z Francouzské Guyany z povodí řek Araguari a Oyapock. Dorůstá 3 cm a před časem byla rozmnožena v Českých Budějovicích.

24. Hyphessobrycon tropis: U nás je již docela známou tetrou. Nejčastěji se k nám dostává jako příměs s rybkami z Rio Negro, nejvíce s červenými neonkami. Chovatelsky je nenáročná, veselá a drobná.

Přečtěte si také druhou část článku Hyphessobrycon od roku 2015