Zatímco většina akvaristů s příchodem zimy ukládá síťky k ledu, zkušení praktici míří k výtokům rybníků. Právě v mrazivých měsících totiž vzniká mimořádně kvalitní živé krmivo s vysokým obsahem tuků, které má zásadní vliv na kondici, růst i vybarvení ryb. Zimní lov planktonu není nostalgie ani improvizace, ale promyšlená metoda, která v moderní akvaristice znovu získává své místo.
Pokud vás zajímá letní varianta odlovu planktonu, nezapomeňte se podívat na článek Tajemství úspěšných odchovů: Ukázkový lov živého krmiva se Zdeňkem Dočekalem
Zatímco pro většinu akvaristů končí sezóna lovu živého krmiva s prvním zámrzem hladiny, pro profesionály a zkušené praktiky teprve začíná období, které nabízí možná nejkvalitnější potravu celého roku. Zimní plankton je specifický nejen svým druhovým složením, ale především vysokým obsahem tuků, což se přímo promítá do kondice ryb, intenzity jejich vybarvení i růstového potenciálu.
Inovace v technice lovu: Od síťky k trubkovým sítím
Tradiční ruční lov planktonu pomocí síťky, jak jej známe z minulých desetiletí, je dnes v mnoha lokalitách málo efektivní. Důvodem je především dlouhodobý pokles množství planktonu v rybnících.
Zajímavou a efektivní alternativu představuje metoda, kterou přibližně před 25 lety zavedl průkopník tohoto způsobu lovu na Vysočině Jan Kolbábek (na fotografii) – využití sítí ve tvaru rukávu instalovaných přímo do proudící vody na výtoku z rybníka.
Tento systém funguje na principu pasivního odchytu:
Instalace: Sítě jsou pevně umístěny v místě výtoku a zůstávají zde nepřetržitě od podzimu do jara.
Princip: Plankton je přirozeně unášen proudem vody přímo do sítě, ať už se pohybuje ve vodním sloupci aktivně, nebo je strháván spodním proudem.
Konstrukce: Používají se dlouhé sítě ve tvaru rukávu, na konci zavázané, což umožňuje rychlé a jednoduché vysypání úlovku.
Specifika zimního provozu
Klíčovým faktorem úspěchu v mrazivých měsících je správná volba lokality. U výtoků z hlubších rybníků má spodní voda stabilní teplotu okolo 4 °C. Díky tomu hladina v místech se silným proudem nezamrzá ani při teplotách klesajících k -15 °C. V takových podmínkách je voda paradoxně pocitově teplejší než okolní vzduch.
Na co si dát pozor:
- Materiál sítí: Pro dlouhodobý zimní lov se jednoznačně osvědčil černý monofil. Na rozdíl od bílého monofilu na něm méně ulpívají a nerostou řasy, což je zásadní, protože sítě jsou ve vodě nepřetržitě 24 hodin denně.
- Údržba: I u dlouhých sítí dochází k postupnému zanášení kalem a řasami. Pravidelné oklepávání je nutné pro zachování jejich průchodnosti a účinnosti.
- Nežádoucí návštěvníci: Velkým problémem mohou být kachny, které se v zimě stahují k nezamrzajícím výtokům. Jejich drápky na koncích plovacích blan mohou sítě snadno poškodit nebo zcela roztrhat.
Složení úlovku a výživová hodnota
V zimním období tvoří dominantní část úlovku především buchanky (Cyclops), doplněné o menší množství perlooček (Daphnia), obvykle v jednotkách procent.
Zimní plankton obsahuje výrazně více tuků než letní. Ryby po něm lépe rostou a dosahují sytějších barev.
shrnuje své zkušenosti profesionální akvarista Zdeněk Dočekal k výhodám zimního lovu. Praxe mu dává za pravdu – rozdíl je viditelný nejen u odchovů, ale i u dlouhodobě chovaných dospělých ryb.
Množství úlovku se může den ode dne výrazně lišit v závislosti na tom, zda se plankton v rybníce zdržuje spíše u hladiny, nebo u dna. V obdobích nadbytku se nabízí ideální řešení v podobě zamražení zásob „na horší časy“.
Výbava lovce
Práce v ledové vodě vyžaduje adekvátní vybavení. Staré gumové kalhoty mají v mrazech své limity a člověk je pozná velmi rychle. Standardem jsou dnes zateplené neoprenové rybářské kalhoty, které izolují teplo a umožňují komfortní manipulaci se sítěmi při dlouhodobém kontaktu s chladnou vodou.
A pokud se k výtoku vyráží až po setmění – což je v zimě spíše pravidlem než výjimkou – kvalitní čelovka je nutností.
Celý proces zimního lovu planktonu si můžete prohlédnout v přiloženém videu.
Krmení je pak zachyceno na tomto krátkém videu.
