Ostnáčovití (Nandidae) – dravci z tropických vod Asie, Afriky a Jižní Ameriky – představují pro akvaristu fascinující výzvu. Tento článek je osobním průvodcem dlouholetými zkušenostmi s chovem čtyř druhů, včetně ostnáče afrického (Polycentropsis abbreviata) a ostnáče jednovousého (Monocirrhus polyacanthus). Dozvíte se jaké jsou zásadní chyby ve výživě. Přečtěte si, jaké radosti i úskalí přináší chov těchto unikátních a inteligentních ryb.
Nandidae (ostnáčovití) žijí v tropech Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Jsou to dravci, kteří se převážně živí rybami a některé druhy i larvami hmyzu, bezobratlými a vodními korýši. Já jsem choval 4 druhy.
Polycentrus schomburgki (ostnáč Schomburgkův)
Kontext a Inspirace
O této rybě napsal na těchto stránkách podrobný článek MUDr. Vladko Bydžovský. Tyto ostnáče choval v polovině osmdesátých let minulého století. Tedy na začátku mého „akvaristického života“. Pro nedostatek zkušeností jsem se pro chov ostnáčů řídil literaturou.
Příprava nádrže a tření
Ze společné nádrže jsem odlovil chovný pár do asi 30 ti litrové nádrže. Zařízené pouze molitanovým filtrem, topítkem a o stěnu nádrže jsem opřel břidlicovou destičku. Na tu se pár vytřel, obdobně jako skaláry. Samice kladla jikry a samec je oplodnil. Po několika třecích aktech bylo tření dokončeno. Pár jsem odlovil.
Péče o jikry a metodická poznámka
Ke snůšce asi 100 jiker jsem umístil vzduchovací kámen. Tento přiváděl k jikrám okysličenou vodu. Všechny ostatní informace uvedl ve svém článku MUDr. Vladko Bydžovský. Píši to, aby si akvaristé uvědomili, že je možné stejný druh chovat a odchovávat různými způsoby.
Nandus nandus (ostnáč velkotlamý)
Původ, pořízení prvních kusů a identifikace ryb
Tyto ryby jsem získal od mého bohužel už zesnulého přítele Boguslawa Ziarka při jedné obchodní cestě do Waršawy. Bylo to v roce 1993. V jeho malém krámku (polsky - sklepě) na mě vždy čekalo nějaké milé překvapení. Koupil jsem poslední 3 ryby. Stálo při mně štěstí - byl to jeden samec a 2 samice.
Tyto ryby žijí v Indii, Thajsku a Myanmaru (Barmě). Dorůstají až do velikosti 20 cm. Je proto možné, že mnou zakoupené ryby byly menší a velmi podobný druh Nandus nebulosus. K této domněnce mě vede to, že mnou chované ryby dorostly do velikosti: samec necelých 8 cm a samičky byly menší.
Potravu jsem podával živou. Ryby, larvy hmyzu, koretry, patentky, černé komáří larvy, živé nitěnky. Korýše rodu cyclops ryby prakticky nepřijímaly. Asi pro jejich malou velikost. V této době jsem byl velmi zaneprázdněn podnikáním, a proto moje pozorování ryb bylo velmi nepravidelné.
Pozorování tření a jikry
Ryby se třou do volné vody. První tření se uskutečnilo bez mé pozornosti. Zpozoroval jsem na dně nádrže malé šedobílé kuličky a domníval jsem se, že je to plesnivějící uhynulý cyclop.
Nádrž jsem odkalil a toto krmivo jsem již nepodával. Teplota vody byla 26 °C. Po návratu z vícedenní cesty jsem zpozoroval stejně poseté dno. Cyclopem jsem nekrmil, a pak jsem za pomoci zvětšovacího skla zjistil, že se jedná o jikry. Ryby si jich nijak nevšímaly.
Vývoj a predátorské chování plůdku
Druhý den se část jiker vykulila. Vykulený plůdek vypadal jako malé tmavě hnědé trojúhelníčky. Po prohlédnutí lupou jsem zjistil, že přední část tělíček je tmavá a zadní část a ploutve jsou zcela průhledné. Druhý den se vykulily další jikry. Později jsem zjistil to, co je pro některé ostnáče typické. Třou se se všemi samicemi, které jsou v nádrži.
Za tři dny se plůdek začal pohybovat, plaváním to nelze nazvat. Vířením průhledné části těla a ploutví se posouvají po dně. Za dalších 5 dní se jejich pohyb zrychlil. Začal jsem podávat potravu. Nejprve nauplie žábronožky. Bez problémů pozřou i cezený drobný plankton. Loví ho stejně jako dospělé ryby. Vířením se posunou do blízkosti potravy. Na vzdálenost, aby se potravy mohly zmocnit. Roztažením tlamky nasají kořist. Chvíli odpočívají a zase se posunou k dalšímu soustu. Působí to až komickým dojmem. Rybka o délce necelé dva milimetry má velmi podobné chování jako dospělý jedinec. Už od začátku života to je predátor.
Polycentropsis abbreviata (ostnáč africký)
Původ, popis a pohlavní rozdíly
Dalším ostnáčem, kterého jsem choval, je Polycentropsis abbreviata (ostnáč africký). Je rozšířen v západní Africe, Nigeru, Lagosu a Ogowe. V přírodě dorůstá až 8 cm. V akváriu je menší. Moje ryby měřily: samci 6 cm a samice jsou menší. Pohlavní rozdíly jsou dobře znatelné. Samec má mohutnou hlavu, vysoké čelo. Samice jsou menší, břicho je zřetelněji klenuté. Teplota vody pro tření 26 °C - 28 °C.
Podmínky pro chov a potrava
Potrava: živé ryby, koretry, patentky, méně černé komáří larvy a nítěnky. Ryby jsem choval v nádrži 80 x 30 x 25 cm (d. š. v.). Písečné dno, molitanový filtr po ancistrusech na dně zůstala slupka kokosového ořechu.
Tření a stavba pěnového hnízda
První tření proběhlo do tohoto ořechu. Rozplavaly se jen tři ryby. Podobné to bylo s dalším třením.
Po této zkušenosti jsem umístil na hladinu destičku. Tuto ihned obsadil samec. Pod destičku samec „napumpuje“ vzduchové bublinky. Neprovádí to tak jako čichavci nebo jiné labyrintky. Postaví se šikmo pod destičku. Tlamkou nabírá vzduch a ze skřelí plynou bublinky pod destičku až jí celou zaplní. Po krátkém imponování obejme samičku. Otočí ji břichem vzhůru. Oplozené jikry stoupají do bublin. Jikry zase překryje bublinami a následuje další tření.
Úvahy o neúspěšnosti odchovu u dna
Jiker není mnoho. Nikdy jsem nezaznamenal víc jak 30 rozplavaných ryb. Dlouho jsem přemýšlel o důvodu, proč bylo tak málo ryb ze tření do slupky kokosového ořechu.
Domnívám se, že u dna bylo málo kyslíku. Ve slupce nebyly žádné bubliny. U dna mohl také být větší tlak vody než u hladiny. Odchov drobnou potravou je snadný. Přes veškerou péči vždy část rozplavaných rybek uhynula. Důvod neznám.
Afonandus sheljuzhkoj
Z Afriky je znám ještě z Pobřeží slonoviny a Beninu Afonandus sheljuzhkoj. Dorůstá do velikost 5 cm. V šedesátých letech byl dovezen do Rakouska. Odchov se nezdařil.
Monocirrhus polyacanthus (ostnáč jednovousý)
Geografické rozšíření a velikost
Dalším druhem v mých nádržích byl Monocirrhus polyacanthus (ostnáč jednovousý). Tento druh pochází z povodí Amazonky, Rio Negra a západní Guyany.
Je třeba podávat živé ryby a koretry. Ostatní potravu ryby nepřijímaly. Je asi nejznámějším ostnáčem. Dorůstá do velikosti 8 cm.
První pokus o chov (1992)
O odchov těchto ryb jsem se pokoušel dvakrát. Poprvé v roce 1992. Ryby dovezené z Nizozemí byly ve velmi špatném stavu. Ze třinácti zakoupených ryb, bylo 7 mrtvých. Ze zbylých šesti nezačalo pět přijímat potravu a zakrátko uhynuly. Poslední ryba žila asi rok.
Charakteristika vzhledu a maskování
Při pozorování jejího chování jsem si všiml, že tento druh nejvíce ze všech ostnáčů připomíná v proudu vody plovoucí tlející list. Po nádrži se více jakoby posouvá, než plave. Často mění barvu. K podávaným rybkám se pomalu posouvá často v leže u dna. Pokud se přisune na ulovitelnou vzdálenost, prudce vysune a roztáhne tlamku. Vzniklý podtlak rybu nasaje.
Ostnáči jsou schopni pozřít potravu ve velikosti dvou třetin svého těla. Pokud je větší nějakou dobu část ryby trčí z tlamky a postupně v rybě zmizí.
Podával jsem většinou živorodky Poecilia sphenops. Akvaristé jim říkají Black Molly. Je zajímavé, že byly pozřeny nejprve světle zbarvené, později strakaté a zcela černé byly odmítány. Nakonec jsem je odlovil. Důvod tohoto chování neznám. Patrně černé ryby nebyly považovány za vhodnou potravu. Zcela černé ryby mají někdy drobné nádorky z černého barviva mezi šupinami a je možné, že to bylo rybou rozpoznáno, a proto černé ryby nebyly konzumovány. Třeba na to časem nějaký vědec odpoví.
Druhý pokus o chov
Druhý pokus jsem učinil nakoupením skupiny ryb v jednom českém velkoobchodě. Z počátku dobře prosperovaly a po čase po jedné rybě hynuly až mi nezůstalo nic.
Z časopisu Der Macropode vím, že se třou podobně jako skaláry na listy rostlin nebo předměty v akváriu, z nouze pak také na sklo akvária. Samec snůšku opatruje.
Ostnáči nehýří červenými, zlatými nebo jinými zářivými barvami. Jejich tělo je zbarveno různými odstíny hnědé, od světlé barvy bílé kávy po zcela tmavou, někdy skoro černou. Přesto je pozorování těchto barevných změn velmi zajímavé.
Potrava a (ne)vhodné krmení
Ještě se musím vrátit a napsat něco o potravě těchto ryb. Jsou to predátoři, a proto jsou hlavní součástí potravy živé ryby. Každá jiná potrava je jenom náhrada. Každý druh má pochopitelně mírně odlišné potřeby. Největším potravním specialistou je Monocirrhus polyacanthus. Mnou chované ryby přijímaly pouze živé ryby a živé koretry.
Ve velmi staré literatuře se občas píše o možnosti náhrady. S touto informací jsem se setkal i v současné době. Je doporučováno použít proužky hovězího srdce nebo proužky rybích filetů. Jeden akvarista mi doporučoval tyto filety napíchnout na špejli a provokovat tyto ryby až maso uloví. V případě masa teplokrevných živočichů, je to naprostý nesmysl. Ryby nejsou schopné tuto potravu dokonale trávit. Tělní teplota hovězího skotu je 38°C. Rybám chovaným ve vodě teplé 24°C - 28°C se nestrávené tuky ukládají v trávícím traktu a způsobují zpravidla zánětlivá onemocnění. V minulosti jsem některé ryby v zimním období také podobně krmil. Od doby, kdy jsem s tímto nesmyslem přestal, mám ryby zdravé. O něco málo lepší je rybí maso.
Péče o jikry a metodická poznámka
Napíši to, co všichni akvaristé vědí: Živé rybí tělo se skládá ze svaloviny, šupin, kůže, ploutví, kostí, trávícího traktu, ve kterém je zpravidla nestrávená, natrávená a strávená ještě nevyloučená potrava. Jsou tam tělní orgány srdce, ledviny, játra, plynový měchýř, oko a také velmi důležité tělní tekutiny. Píši to takto podrobně, aby si každý akvarista uvědomil o jak důležité výživné látky predátora ochudí. Výsledek je po nějaké době podvýživa a z ní plynoucí oslabení organismu a nemoc, na kterou ryby zpravidla uhynou.
Podání razantních léků zpravidla jenom ukončí rybí trápení. Proto by tyto ryby měl chovat pouze akvarista připravený na to, že časem zkrmí i to co by jinak prodal. Chci na závěr všem zájemcům o chov těchto ryb popřát úspěch a radost, kterou s jinými rybami nezažijete.
Text: Slavomil Boudný
Foto: Dr. Vladko Bydžovský
