Chov a úspěšný odchov ostnáčů rodu Badis a Dario

Čeleď Badidae

Čeleď Badidae zahrnuje dva rody: Badis a Dario. Z těchto rodů jsem v minulosti choval jednak Badis badis (ostnáč modrý) z Indie. Tyto ryby dorůstají v přírodě až 8 cm. V akváriu, a také v mém chovu, to bylo méně. 

Samci měří 6-7 cm a samice jsou asi o 1 cm menší. Rozlišení pohlaví není složité. Samci jsou v těle jakoby prohnutí, samičky jsou méně barevné a břicho mají zřetelně klenuté, zvláště v době rozmnožování. Tyto ryby často mění svoje zbarvení od tmavě modré po zcela světlou. Němečtí akvaristé jim říkají "chameleon fish". Tím je řečeno téměř vše.

Druhým druhem byl Badis ruber (dříve Badis badis burmanicus) pochází z Myanmaru (dříve Barmy), proto burmanicus. V přírodě dorůstá také do 8 cm. V akváriu je to podobné jako u Badis badis. Tato ryba je barevnější, má červené pruhy a tečky. Rozlišení pohlaví je stejné. Samci jsou větší a barevnější než samice. Nejsou v těle prohnutí jako Badis badis.

Chov a odchov

Chov a odchov je u obou druhů stejný. Proto se omezím na druh Badis ruber. Čeští akvaristé chovají tyto ryby pouze občas a většinou v párech v malých nádržích. Jako důvod většinou uvádějí větší počet odchovaných ryb. Toto se v mém chovu nepotvrdilo. V malých nádržích ryby nedorostou do správných rozměrů. Mé ryby mi na jednom setkání Mezinárodní organizace chovatelů labyrintních ryb (IGL – Internationale Gemeinschaft für Labyrintfische) přenechal Horst Linke. Ten ryby importoval a možná i nalovil v Myanmaru. 

První odchov Badis ruber

Získal jsem první odchov po odchytu v přírodě. Tedy první filiální generaci. Teplota vody pro chov i odchov je 24°C - 26°C. V mých podmínkách to byla jilemnická vodovodní voda o tvrdosti 3-4 °dH. 

Ideální potrava je živá. Komáří a pakomáří larvy, občas živé nítěnky. Korýši rodu Daphnia a Cyclops. V nouzi lze podávat také mražené krmivo. Umělou potravu jsem nikdy nepodával.

Ryby v počtu 7 kusů jsem umístil do 60 litrové nádrže. Na dně písek. Několik trsů Microsorum pteropus, molitanový filtr a různé keramické a plastové úkryty. Z odchovu těchto ryb jsem si později vybral deset jedinců pro další chov. Ve stejných podmínkách ryby dorostly do reprodukční velikosti asi po deseti měsících. Z těchto ryb jsem měl 4 samce a 6 samic. Dominantní samec si obsadil úkryt z plastové trubky nalepené na proužku skla. Takto ukotvenou trubku o průměru 3 cm hlídal. Ostatní samci se ukrývali. Jejich zbarvení se podobalo samicím. Pokud se některý pokusil vybarvit, okamžitě byl napaden. 

Tento dominantní samec se postupně vytřel se všemi šesti samicemi. Tření probíhalo téměř dva dny. Ryby se třou jako čichavci, rájovci nebo Betty. Tření probíhalo v trubce. Samec obejme samici a otočí jí břichem vzhůru. Při chvění tělíček ryby vypouštějí pohlavní produkty. Jikry klesají ke dnu a tření se mnohokrát opakuje.

Pro ostnáče je tření s více samicemi typické. Jiker bylo mnoho. Po tření samec o jikry také pečuje.

Odchov potěru

Po rozplavání jsem všechny dospělé ryby odlovil. Stále jsem měl na mysli údajný důvod párového chovu: Odchov většího počtu mladých ryb.

Po třech dnech se jikry vykulí a po dalších 4 dnech se začnou rozplavávat. Přijímají drobnou živou potravu: nauplie žábronožky solné, nebo přecezené nauplie vodních korýšů.

Potěr při dobrém krmení celkem dobře roste, ukrývá se mezi kamínky a v rostlinách. Při nedostatku potravy mohou silnější jedinci napadat slabší. Rozhodl jsem se, že vyvrátím nesmyslnou tezi o chovu v párech. Akvaristé některé způsoby chovu a odchovu přebírají a nijak neřeší jiné možnosti.

Ryby zakrátko naplnily nádrž a velké množství si vyžádalo přemístění do prostorné nádrže. Můj čas nastal. Počítal jsem při přelovování - kolik ryb se podařilo odchovat. Na čísle 450 zvítězila vrozená lenost a zbytek ryb jsem prostě vylovil a odnesl do nádrže 180 litrů.

Jak ryby rostly i tato nádrž byla malá. Poté, co jsem začal ryby prodávat tak jsem počty zapisoval. Prodaných ryb bylo 850 a některé moji špatnou péčí uhynuly. Určitě se rozplavalo skoro 1000 rybek. Musím ještě napsat, že pozorování těchto ostnáčů je velmi poutavé. 

Dario hysginon a Dario dario

Dalším druhem z této čeledi byly Dario dario a Dario hysginon. Jedná se o malé a barevně velmi atraktivní ryby. Tvarem těla a chováním připomínají své větší příbuzné rodu Badis. Vyskytují se v Indii, Myanmaru, Bengálsku, Bangladéši a Assamu.

Dario hysginon (Kulander a Britz 2002). Tyto ryby jsem získal výměnou za Dario dario od akvaristické legendy RNDr. Stanislava Franka. Ryby dorůstají v akváriu do 2,5 cm samci a samice jsou menší. Zbarveni jsou cihlově červeně. První dva paprsky hřbetní a prsních ploutve jsou černé. Chov i odchov je shodný se známějším Dario dario.

Chov a odchov Dario dario

Dario dario (dříve Badis scarlet) Hamilton, 1822. Pochází z Jižní Asie, Bangladeše a  Assamu. Tyto ryby po roce 2000 budily značný zájem akvaristů. Jsou mimořádně atraktivně zbarvené: Samci jsou červení s modrými skvrnami a proužky. Barevnost samice je méně intenzivní. Pohlaví lze rozlišit snadno podle velikosti a barvy, navíc jsou samci velmi aktivní.

Potravu jsem podával živou. Nauplie artemia salina, drobný scezený plankton, drobné komáří larvy komára pisklavého Culex pipiens. Snad je možné použít i tuto potravu mraženou.  

Já jsem si první ryby v jednom nejmenovaném velkoobchodě pořídil asi v roce 2002-3. Přesně si to už nepamatuji. Byly ve velmi špatném zdravotním stavu a po krátké době uhynuly.

Přátelům z Německa jsem se zmínil o přání tyto ryby získat. V roce 2004 na setkání IGL (viz výše) v Riese mi můj velmi dobrý přítel Hans Jürgen Ende daroval dvě skupiny těchto ryb. Vždy jeden samec a čtyři samice. Velmi důrazně mě upozornil, že není možné chovat dva samce v jedné nádrži. Chov ve skupinách, které mi připravil, označil za ideální.  

Neměl jsem, jako ostatně vždy, volné 2 nádrže a také jsem si říkal, co mi budou radit. Do šedesátilitrové nádrže zcela zaplněné rostlinami Microsorum pteropus jsem tedy umístil obě skupiny.

Tření, úspěšný odchov a vliv vody

Jak Hans Jürgen řekl, tak se stalo. Za čtyři dny jsem měl osm samic, ale pouze jednoho samce. Ryby žily spokojeně. Samec těkavě plaval od jedné samice k druhé.

Nádrž byla umístěna v nejvyšším patře stojanu s průhledným dnem. Jako vždy jsem neměl dostatek času na jejich pozorování. Jednoho dne při čištění akvária o patro níže jsem zpozoroval nějaký pohyb. Vzal jsem baterku a lupu a k mému údivu v nádrži asi 2 cm nade dnem plavalo asi 100 malých. Byly už asi 3 mm velké a plavaly s hlavou šikmo vzhůru. Jejich tělo bylo téměř průhledné jenom oko tvořil černý kroužek. Odchovaly se samy potravou podávanou dospělým rybám.

Daria se třou jako labyrintní ryby. Samec obejme samici, otočí ji břichem vzhůru. Po vypuštění jiker je ihned oplodní. Jikry jsou umístěny do zkoucených listů rostlin. Ve vodě teplé 26°C se vykulí za tři dny a za 4-5 dní se rozplavou. Jikry samec hlídá. Dospělé ryby si potěru nevšímají. Jeden sameček se patrně vytíral se všemi samicemi. Badisovití ostnáči to takto mají geneticky dáno.

Ještě musím napsat, že opravdu nelze chovat v nádrži více samců. Jsou mimořádně agresivní k samcům svého druhu. Určitě také nemohu doporučit malá akvária a chov v párech. Samec vytvoří na samici mimořádný tlak a při neustálém imponování může samice snadno uhynout. Ještě chci uvést, informaci od doktora Franka, kterému se odchov těchto ryb nedařil. Po tom, co si udělal rozbor vody, ve které jsem mu daroval tyto ryby, zaznamenal úspěch. Asi po měsíci se ozval v telefonu jeho typický hlas a oznámil mi, že ryb je dostatek. Problém byl ve vysoké síranové tvrdosti jeho vodovodní vody. Do této doby jsem o takové tvrdosti nic nevěděl. Moje štěstí bylo, že jilemnická voda byla pro chov i odchov vhodná.

Na přátelství s tímto mimořádným akvaristou stále vzpomínám. Jeho informace čerpané z četných rozhovorů se prostě nedaly získat lepším způsobem. V časopisu Akvárium Terárium vyšel od RNDr. Franka podrobný článek a stejně perfektní s nádhernými fotografiemi tření uveřejnil MUDr. Karel Zahrádka v časopise Akva tera fórum ročníku 2005. S chovem ve společných akváriích nemám žádné zkušenosti ani informace. Proto ho nemohu doporučit ani vyvrátit. Pokud se najdou nadšenci pro chov čeledi Badidae, rád se s vámi o mé zkušenosti podělím. 

Text: Slavomil Boudný           
Foto: Dr. Vladko Bydžovský