Peru se v posledních letech stává důležitým zdrojem živých pokladů pro akvaristy z celého světa. Vzhledem k přetrvávajícím omezením vývozu ryb z Brazílie nabývají na významu peruánské populace známých i méně známých druhů. Mezi nimi vyniká i drobná a neprávem opomíjená cichlidka z okolí Pucallpy, která potěší nejen svou krásou, ale i nenáročností. Seznamte se s jedním z nejmenších zástupců jihoamerických cichlid a jejím fascinujícím životem ve volné přírodě i v akváriu.
Peru nabízí množství nádherných akvarijních rybek. Vzhledem k trvajícím problémům vývozu rybek z Brazílie se z této země se slavnou historií množství nádherných tetřiček, pancéřníků, krunýřovců i cichlidek. Vyvážejí se léta i „staré dobré“ druhy. K těm patří tato cichlidka z Pucallpy.
Taxonomické zařazení
Rod Apistogrammoides je monotypický, což znamená, že má jen jeden druh. Tento název znamená „podobný Apistogrammě“. Hlavním rozdílem je počet tvrdých paprsků v řitní ploutvi. Zatímco rod Apistogrammoides jich má 6-9, rod Apistogramma jich má 6. Jsou to rybky bezproblémové, které nejsou ani příliš náročné na chemismus vody. V názvosloví apistogram má označení A 100.
Charakteristika
Patří k velice vděčným jihoamerickým cichlidkám, které je asi nejlépe chovat v druhové nádrži. Je škoda, že zvláště v posledních letech jsou velice málo k vidění. Snad možná jejich relativně nízká cena je příčinou, že chovatelé nemají o její množení zájem. Jsou to všežravci s preferencí drobné živé potravy. Občasně akvaristu zarmoutí samečci, kteří často v době jejich dospělosti náhle umřou. Bez větších zevních příčin. Samičky žijí déle.
Domovina
Rybka se vyskytuje na poměrně velkém území Jižní Ameriky od povodí Ucayali v blízkosti města Pucallpa v Peru až do oblasti horní Amazonky kolem města Leticia. Tedy v hraničním území tří zemí, Brazílie, Peru a Kolumbie. Je to obyvatel bílých vod s vodivostí 100-500 µS/cm, 4-17°dGH, 5-6°dKH, pH 6,8-7,6, teplota 23-26°C (STAECK 1987, 2003). Zde lze rybky chytat především pod koberci z plovoucích rostlin. Rybka se importovala v r. 1964 do USA, počátkem 70.let i do Německa. Přírodní populace se podle různých nalezišť ve vybarvení příliš neliší. KULLANDER (1986) chytal samečky v přírodě ve velikosti 10-27,3 mm, samičky měřily kolem 22,8 mm. Je to prostě trpaslík mezi cichlidkami.
Chov
Rybky můžeme chovat jak v druhové, tak společenské nádrži. Protože si tvoří revíry, které jsou u samečka až 50x50 cm velké, musíme poskytnout buď dostatek úkrytů, nebo jak to bývá praktické u cichlidek, do akvária umístíme tzv. „nepřátelské rybky“. Tito spolubydlící v podstatě neškodí a rozptylují pozornost hlavně samečků i na jiné objekty než jen na sebe nebo samičky svého druhu.
Sám nejvíce používám gupky Poecilia wignei, které jsou nenáročné a snášejí dobře parametry vody, které jsou ideální pro cichlidky. Velice praktické je, když jim dělají společnost malé jihoamerické tetřičky, jako jsou Paracheirodon innesi, Paracheirodon axelrodi, příslušníci rodu Hyphessobrycon nebo Hemigrammus, rovněž některé drobnoústky.
Dno nádrže zařídíme z jemného říčního písku o zrnitosti 3-5 mm, který poskytuje dobrou ochranu podobně zbarveným právě rozplavaným cichlidkám. Kvalitní filtrace je rovněž nutná, není vhodný příliš prudký proud vody. Hodně profesionálních akvaristů chová tyto rybky samostatně v nádrži – buď v párech, pak běžně stačí 10-20 litrové nádrže s trubkou či květináči.
Pokud chceme chovat více samiček pohromadě, dáváme trubky alespoň 30-40 cm od sebe, aby se samičky příliš neatakovaly. Nádrž nemusí mít vysoký vodní sloupec, stačí 15-20 cm. Důležitější je hlavně plocha dna s dostatkem úkrytů.
Odchov
Péče o potomstvo je u tohoto druhu zajímavá a nepříliš náročná pro ty, kteří vědí, o co u cichlidek jde. Myslím, že sameček tohoto druhu nemá tendenci být příliš polygamní. Ideální je rybky chovat a vytírat v párech. Samička se stará velice pečlivě o snůšku i o vylíhlý potírek. Lépe je nechat si mladé od samičky odvodit. Počet mladých je sice menší, získáme ale kvalitnější jedince. Startovací potrava je jemný prach nebo jemné nauplie artemií, s růstem cichlidek pak přidáváme i větší krmení.
Obrázky:
- Pár cichlidek z Pucallpy, pohlavní dimorfismus je zřetelně vyjádřen, samečci jsou větší a krásně vybarveni.
- Samičky si jsou u jihoamerických cichlidek všechny dosti podobné. Pro laiky většinou k nerozeznání.
- Klidové vybarvení samečka.
- Samička se pečlivě stará o snůšku.
- Některé samičky se raději vytírají do květináčů, jiné do běžných keramických trubek.
- Při námluvách se sameček velice zřetelně vybarví.
- Samička se stará o potěr, sameček spíše hlídá okolí.
- Jako nepřátelské rybky jsou vhodné gupky Poecilia wignei. I proto, že ani své mladé nepožírají.
- Firma dnes již zemřelého Martina Mortenthalera v Iquitos vyvážela ryby do celého světa.