Corydoras panda / Hoplisoma panda neboli pancéřníček panda

Pancéřníčci patří mezi oblíbené chovance našich akvárií a jejich výhodou je většinou bezproblémový chov. Náš pancéřníček panda se stal akvaristicky významným až v osmdesátých letech. Název má podle svého zbarvení, které nápadně připomíná zbarvení známého medvídka. Jsou známy dvě variety. Jedna má menší a druhá větší skvrnu na kořeni ocasu. U posledně zmíněné zasahuje skvrna až na tukovou ploutvičku.

Domovina

Obývá především průzračné, na kyslík bohaté toky stékající z horských masivů v Peru. Můžeme ho zastihnout i v močálových tocích rovin deštných lesů, jejichž hladiny jsou nízké s nízkým obsahem kyslíku.

Na tyto podmínky jsou pancéřníčci vybaveni střevním dýcháním. Rybky totiž polykají atmosférický vzduch, který prochází trávicí trubicí až do střední části střeva, jehož sliznice je hustě protkána sítí jemných vlásečnic. Zde dochází ke vstřebávání kyslíku do krve a následnému vyloučení oxidu uhličitého z krve zpět do dutiny střevní a dále řitním otvorem ven. Toto dýchání umožňuje rybkám přežití i v nepříznivých podmínkách, kdy je ve vodě nízký obsah kyslíku.

První exempláře byly chyceny v Aquas Amarillas a v Rio Llullapichis, jednom z přítoků Rio Pachitea, na východě Peru. Voda je v těchto místech poměrně měkká (7°dGH, 2°KH), slabě alkalická (pH 7,5) a spíše chladná (22 °C).

Další jedinci byli později odchyceni v Rio Ucayali a v jeho přítoku Rio Pachitea. Ve svém přírodním prostředí žije pancéřníček panda společně s některými druhy teter, jako jsou Astyanax bimaculatus, Ctenobrycon spilurus, Gymnocorymbus thayeri, Hemigrammus ocellifer, Moenkhausia oligolepis. Ve stejných lokalitách žijí i další pancéřníčci, třeba Corydoras aeneus (nově Osteogaster aeneus), Corydoras elegans (nově Gastrodermus elegans), krunýřovci, jako např. Rineloricaria lanceolata, Panaque nigrolineatus. Byla zjištěna přítomnost cichlidek ze skupiny Crenicichla saxatilis. 

Charakteristika

V současné době patří tyto rybky mezi nejoblíbenější pancéřníky mezi začínajícími a středně pokročilými akvaristy. Jsou to typické hejnovité ryby.

Tlamka je porostlá 6 vousky, které jsou významným pomocníkem všech druhů pancéřníčků, neboť jsou opatřeny hmatovými, čichovými i chuťovými buňkami.

Oči jsou ve srovnání s jinými druhy sumců velmi dobře funkční.

Životně důležitý a velmi citlivý je i tzv. Weberův aparát, jehož význam i funkce se nadále studují a který zřejmě umožňuje zprostředkovávat informace rybce o dění v jejím okolí, když se tlak, hluk či otřesy zpracovávají přes rozkmitanou stěnu plynového měchýře nervovými spoji ve vnitřním uchu.

Samičky jsou většinou větší, silnější a mají plnější břišní partii, celkově robustnější, hřbetní ploutev u samiček je menší a zakulacená, u samečků zašpičatělá.  

Akvárium pro „pandy“

Ideální je použít akvárium o objemu 60-80, eventuálně i o něco více, litrů. Vedle možností úkrytů (keramika, kořeny, kameny) jsou ideální četné spleti rostlin i dostatek prostoru pro plavání. Pro dobrý a bezproblémový chov dbáme na to, abychom měli v akváriu vždy čistou a dobře prokysličenou vodu prostou baktérií.

Rybky patří mezi tzv. hejnovité rybky, vždy si jich pořídíme více jedinců, nejlépe 6-8 i více. Na dno dáme jemný písek, aby si rybky neporanily své a pro život velice důležité vousky. 

Voda

Ideální je teplota kolem 22-25 °C, i když rybky tolerují rozmezí teplot 18-35°C. Pro chov je ideální voda kolem 5-12°dGH, 2-3° dKH, bez problémů tolerují ale vodu s tvrdostí 0-22°dGH. Je dobré, aby voda alespoň lehce proudila. 

Krmení

Kdo se na pancéřníčky dívá jako na typické sběratele zbytků krmení ze dna, těžko se dočká úspěšného odchovu. Krmení musíme věnovat náležitou pozornost, pak zjistíme, že i se třením nebudeme mít problémy. Jsou to typičtí všežravci, ale jako ostatní druhy pancéřníků preferují plankton, nauplie artemií, 1-2x týdně patentky či mražené komáří larvy, případně nitěnky, které zcela zřetelně zvýší jejich růst, ale i chuť ke tření a ovlivní i počet jiker. Zapomíná se na grindal, roupice. Občasně použijeme vločková či tabletová umělá krmiva. Radostí pro pečlivé pozorovatele je, že jim chutná „prakticky všechno“. Jsou veselí a žraví, radost se na ně podívat. Především je důležitá pestrost potravy. 

Odchov

Zatímco chov je celkem bezproblémový, odchov je již náročnější. Probíhá podobně jako u jiných pancéřníků obvyklým způsobem, zpravidla v noci nebo k ránu, při klasickém T-postavení samičky slepí kapsu z břišních ploutví, do kterých sbírá jikry, které pak lepí jak na stěny akvária, tak na listy přítomných rostlin. Záleží na podmínkách, ve kterých rybky máme.

Samička produkuje 45 až 60 jiker, jejichž vývoj trvá čtyři až šest dnů. Jikry se vyvíjejí bez další péče rodičů, je lepší rodiče po tření odlovit. Další možnost je, že přemístíme jikry do předem připraveného akvária. Pancéřníčci panda, podobně i jako některé tetry (Nematobrycon lacortei, Nannostomus mortenthaleri a další), patří mezi rybky, které se třou průběžně, zpravidla po celý rok (s menšími či většími pauzami). K tomu používají nápadití akvaristé různé třecí substráty, jak je vidět i na fotografiích.

Chovné hejno ponecháme v optimálních podmínkách třecího akvária, ze kterého jen vyměňujeme třecí substráty, jak silonovou střiž, tak jávský mech. Pro 4-6členné hejnko stačí 20-25 l nádrž, pro asi 8-10členné hejno pak použijeme akvárium až do 40-50 l. Bezproblémové startovací krmení jsou jemné nauplie žábronožky solné. Zkušení akvaristé dnes již zřídka používají jemný prach, který v prvních 2-3 týdnech života rybek raději přelijeme horkou vodou, abychom zabránili „poštípání“ potěru. Výhodnější je, zvláště pro mladší rybky, udržovat relativně nízký vodní sloupec (20-25cm) pro jejich přídavné střevní dýchání. Mladé rostou velice rychle, během měsíce mohou dosahovat až 2-2,5 cm. Později se jejich růst zpomalí. 

Obrázky

1. Sameček je vždy štíhlejší a něco menší než samička.
2. Pandy jsou ryby dna, tomu odpovídá i potrava, kterou většinou nacházejí na dně.
3. Vousky pancéřníků jsou pro jejich život velice důležité, proto na dno dáme jemný písek, aby nedošlo k jejich poškození.
4. Mladá samička 7 měsíců stará.
5. Pro pandy můžeme zařídit i druhové akvárium, ve kterém se bude dařit rostlinkám.
6. Pokud chceme pancéřníky vytírat, je vhodné si jich pořídit raději velké hejno.
7. Někdy je výhodné v zadní části akvária umístit písek, přední část ponecháme bez písku. Snáze se pak o dno staráme, jednodušeji se nám odsávají zbytky potravy a rybí exkrementy. Písek se svými bakteriemi má nezastupitelnou roli pro kvalitu vody. 
8. Pro výtěr používáme vytíračky bez zařízeného dna. Jako třecí substrát je ideální jávský mech.
9. Takto umístěný jávský mech snadno vyměňujeme, zatímco rybky nerušeně plavou ve vytíračce.
10. Jedna z možností pro výtěr pand ve velkém.
11. Na hejno odchovaných pancéřníků je vždy hezký pohled.
12. Kořeny slouží všeobecně jako dobrý úkryt nejen pro sumečky.

Pozn. ForAquarist: Pokud Vás článek naladil a uvažujete o koupi, zkuste si najít své nové obyvatele akvária v nabídce portálu.