Apistogramma elisabethae - cichlidka Alžbětina: Kráska z povodí Rio Uaupes

DVB
České Budějovice
Sdílet článek
Cichlidka Alžbětina je drobná a krásně zbarvená rybka z Jižní Ameriky, ideální pro chov v akváriu.

Cichlidku Alžbětinu jsem získal v roce 1993 od svého letitého a velkého přítele Horsta LINKE.  Tehdy se mi několik obdržených jedinců podařilo rozmnožit, rybky jsem věnoval vynikajícímu českému chovateli cichlidek Radku WINKLEROVI. Ten pak tyto skvostné jedince dále ve velkém množství rozmnožil. 

„Komplex – agassizii“

Do skupiny těchto velice atraktivních cichlidek patři A. agassizii, A. bitaeniata, A. epizabethae, A. gephyra, A. paucisquamis. Samečci dosahují asi 6 cm, samičky jsou menší, jak už to u cichlidek bývá. Dosahují do 3,5 cm délky. Rybka má dvě barevné formy, červenomodrou a šedožlutou.

Domovina

Rybky prvně nalovili v roce 1967 bývalý belgický král Leopold III a belgický ichthyolog Dr. J. P.GOSSE v povodí Rio Uaupes. KULLANDER je v roce 1980 pojmenoval po druhé manželce prof. Louise R. AGASSIZE, čímž chtěl vyjádřit také podobnost k Apistogramma agassizi. Voda ve všech lokalitách, kde byla rybka nalezena, je extrémně kyselá a měkká. Vodivost tam byla zjištěna 10 μS/cm, pH 4,7, teplota 26 °C. Dno tvoří jemný a světlý písek. Rybky tu žijí v blízkosti břehu, kde je spousta napadaného listí.

Chov

Pro běžně zkušeného akvaristu nečiní potíže aby se rybky cítily dobře, chováme je v měkké a lehce kyselé vodě. Potrava, hlavně živá, má být nepříliš vydatná, spíše „chudší“ a řadou balastních látek. Ideální je plankton, občasně i larvy komárů a jiného hmyzu. Středně velké akvárium (60-100 l) musí mít dostatek úkrytů. Ty vytvoříme z květináčů nebo různých keramických trubek a řady menších rostlin (Microsorum, Taxiphyllum nebo Cryptocoryne spp.). Filtrace nemá způsobovat příliš silné proudění vody. Je dobré mít v akváriu stinná místa, ve kterých se rybky uklidní.

Odchov

Jako všichni příslušníci rodu Apistogramma se i cichlidky Alžbětiny vytírají v jeskyňce. K tomu používáme „neonkovou“ vodu a mírnou příměsí rašeliny. Teplota by se měla pohybovat kolem 25–26 C. Počet jiker bývá kolem 60 ks. U starší samičky v dobré kondici i kolem 100 ks. Odchov je jako u jiných jihoamerických cichlidek.

Obrázky:
1.    Dospělý sameček.
2.    Zajímavá červená forma A. elisabethae.
3.    Sameček velice pečlivě hlídá svůj revír, zvláště místo budoucích tření.
4.    Dospělá samička A. elisabethae.
5.    Ideálními společníky do akvária jsou drobnoústky rodu Nannostomus.
6.    Samička si velice pečlivě hlídá jeskyňku, ve které má snůšku.
7.    Drobnoústky v okolí jeskyňky neustále číhají na možnost zmocnit ne jiker nebo malého potěru.
8.    Radek Winkler u nás zavedl používání plastových trubek ke tření cichlidek. Jsou velice praktické na údržbu.
9.    Obvykle zařízená "rozplavka" s mladými.
 

344
5
Zapnout upozornění na nový článek