Vzácnější zástupci rodu Neolamprologus

Obvykle dorůstají kolem 10-15 cm a vyskytují se po celé ploše jezera ve skalnatých zónách, kde se živí planktonem, korýši a potěrem. Většina druhů žije v párech, menší část solitérně a páry tvoří jen za účelem rozmnožování. Zástupci tohoto rodu patří mezi poměrně často chované tanganické ryby, ale ne všichni zástupci se řadí k běžným a snadno rozmnožitelným rybám. V tomto článku bych se rád zaměřil na tři zástupce tohoto rozsáhlého rodu, kteří se v českých i zahraničních nádržích vyskytují vzácněji.

Neolamprologus bifasciatus (Büscher, 1993)

Tento druh se vyskytuje po celém jezeře Tanganika a ryby z různých lokalit se vzhledově nijak zvlášť neliší. Ryby žijí na hranici skalnatých a písečných částí jezera v hloubce kolem 30m a nepatří mezi příliš hojně zastoupené. Jejich výskyt je spíše sporadický. Potravou jsou jim převážně korýši a larvy hmyzu. Samci dorůstají kolem 10cm, samice 7cm. Pro chov těchto ryb stačí voda kolem 24-26 ºC, hladina dusičnanů pod 30mg a pH 8 a více. Ke krmení nejčastěji předkládám živý nebo mražený plankton, artemii, koretru, komáří larvy a kvalitní vločkové krmivo. Ryby vytváří velmi pevné páry a jejich sestavování může snadno (i v opravdu velké nádrži) končit ubitím slabších jedinců. Na sestavování párů je ideální nádrž alespoň 150 cm dlouhá, vybavená co největším množstvím úkrytů. Pro začátek je třeba pořídit alespoň 6 ryb, raději více. Pro samotný pár pak stačí akvárium od 100L výše taktéž vybavené dostatkem úkrytů. Tyto ryby nepatří mezi plodné druhy. Nejčastější počet jiker je kolem 10ks. Rozplavaný potěr krmíme artemií nebo jemným planktonem. Výskyt potěru akvarista nejčastěji zjistí až ve větší velikosti. Nejmenší potěr bývá skrytý v dutinách a po písku se pohybuje velmi nenápadně. Při sebemenším pohybu před nádrží zalehne na dno, kde dokonale splyne, což v kombinaci s nízkou početností výtěrů způsobuje, že velmi snadno unikne pozornosti. Tento zajímavý druh pravděpodobně nikdy nebude příliš rozšířený, jelikož kromě vysoké agresivity a nízké plodnosti se vyznačuje i tím, že nejeví v zajetí přílišnou ochotu k rozmnožování.

Neolamprologus longicaudatus (Nakaya & Gashagaza,1995)

Dospělý samec tohoto druhu dorůstá kolem 15cm, samice 10cm. Dospělý samec má na hlavě výrazný tukový hrbol. Tento druh se vyskytuje v hloubce 10-25m. Jsou známé dvě barevné formy - z lokality Kavala jsou ryby tmavší, z lokality Ubwari světlejší. Pravděpodobně se tento druh vyskytuje jen mezi těmito dvěma lokalitami, které jsou od sebe vzdálené asi 200km. Potrava těchto ryb je podobná jako u jiných zástupců rodu a tvoří jí převážně bezobratlí a příležitostně potěr jiných ryb. Pro chov je potřeba voda kolem 24-26 ºC, hladina dusičnanů pod 30mg a pH 8 a více. Ke krmení nejčastěji předkládám živý nebo mražený plankton, artemii a kvalitní vločkové krmivo. Dospělé ryby nepohrdnou ani kvalitními granulemi nebo kousky rybího masa. Pro jeden pár je potřeba akvárium o hraně od 150cm, které vybavíme dostatkem úkrytů. Ve větším akváriu nad 250cm je možné chovat trio. Ryby netvoří trvalé páry. Samice hájí vybrané teritorium a samec volně proplouvá teritorii samic, kterých si mimo tření nevšímá. To ale neplatí mezi samci. Zde je agresivita opravdu vysoká a s ohledem na velikost samců jich nelze v běžně velké nádrži dlouhodobě chovat více než jednoho. Samice ve svém teritoriu střeží výtěr, který čítá obvykle 20-50 jiker a potěr chrání do velikosti kolem 3cm. Poté je potěr postupně vytlačován z teritoria. Růst je poměrně rychlý a jeho odkrmení planktonem a artemií je bez problémů.

Neolamprologus prochilus (Bailey & Stewart, 1977)

Vzhledově patří mezi velmi zvláštní zástupce rodu. Ryby mají protaženou hranatou hlavu, na které jsou dobře viditelné velké póry, které jsou nezbytné pro lov v skalnatých hlubších vodách, kde je málo světla. Jsou to predátoři, kteří se živí se drobnými bezobratlými, ale nepohrdnou ani potěrem. Samec dorůstá kolem 14cm, samice 9cm. Vyskytují se po celé ploše jezera v hloubce 30m a více, často ve společnosti podobného druhu Neolamprologus obscurus. Ryby z různých lokalit se téměř neliší. Dospělé ryby žijí samotářsky. Páry tvoří jen za účelem rozmnožování. Pro chov v akváriu je, stejně jako u jiných zástupců rodu, potřeba voda o teplotě 24-26 ºC a pH 8 a více. Na dusičnany nejsou příliš citliví. Stačí je udržet pod 30mg. Žijí samotářsky a jsou to relativně větší ryby. Pro chov je potřeba nádrž o objemu alespoň 150L s dostatkem úkrytů a nejlépe takových, do kterých není od čelního skla vidět. Je to totiž poměrně plachý a lekavý druh. Netvoří stabilní páry, ale i tak se musí vybrat ryby, které se spolu v akváriu snesou. Na párování je optimální větší nádrž s dostatkem úkrytů. Krmná dieta je u těchto ryb striktně mražená a živá a sestává se z planktonu, artemie, koretry a komáří larvy. Dospělé ryby vločky odmítají nebo je přijímají vyloženě s nechutí. Tyto ryby pohlavně dospívají ve věku 3 let. V přírodě mají údajně kolem 50ti jiker. U mě v akváriu mají nejčastěji kolem 20ti jiker. Samice výtěr střeží jen do rozplavání, poté se potěr pohybuje velmi skrytě po nádrži a rodiče si ho nevšímají. Dokud ale nedojde k jeho odlovení, tak se znovu nevytírají. Potěr odlovuji ve velikosti kolem 1cm a jeho odkrmení planktonem nečiní žádné potíže. Růst je velmi pomalý, srovnatelný se zástupci rodu Altolamprologus.
⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠
Pokud vás článek zaujal, můžete si zde prohlédnout aktuální odchovy autora Michala Veselého.

Seznam fotografií:

1. Prochilus samec
2. Prochilus samec
3. Prochilus pár
4. Longicaudatus Ubwari samice
5. Longicaudatus Ubwari samec
6. Longicaudatus Ubwari samec
7. Bifasciatus pár

Použitá literatura:

• Tanganyika cichlids in their natural habitat, Ad Konings, Cichlid Press, 1998
• Tanganjika buntbarsche (Zweite Auflage), Ad Konings, Dähne Verlag GmbH, 2005