Slunečnice pestrá - invazivní kráska ze Severní Ameriky

Slunečnice pestrá v Česku: krásná ryba, která do našich vod nepatří

Na první pohled připomíná exotickou akvarijní rybu. Její boky zdobí zelenomodré proužky, oranžové skvrny a nápadná červeně lemovaná skvrna na skřelích. Slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus) v České republice bohužel představuje nepůvodní invazní druh, který může konkurovat domácím rybám, požírat jejich jikry a ovlivňovat společenstva vodních bezobratlých.

Nápadná kráska ze Severní Ameriky

Původním domovem slunečnice pestré je východní část Severní Ameriky, včetně oblasti Velkých jezer. Do Evropy byla dovezena ve druhé polovině 19. století. První známý evropský výskyt pochází z roku 1877, kdy byla chována v zahradních jezírkách u zámku Versailles. Později se dostala také do Německa, Nizozemska a dalších zemí.

K jejímu šíření přispívalo záměrné vysazování pro sportovní rybolov, chov v okrasných jezírkách i vypouštění akvarijních ryb do volné přírody. Část populací vznikla také neúmyslně, například při převozu plůdku hospodářsky významných druhů ryb. V současnosti se slunečnice ostrůvkovitě vyskytuje v desítkách evropských zemí.

Jak se dostala do českých vod

První doložené záznamy z území České republiky pocházejí z roku 1929 z Třeboňska. Ryba se sem pravděpodobně dostala neúmyslně společně s plůdkem kapra dovezeným z tehdejší Jugoslávie.

Postupně byla zaznamenána také v oblasti Lužnice, dolního Povltaví, středního Polabí, Orlice a na jižní Moravě, zejména v povodí Moravy a Dyje. Její rozšíření v Česku není souvislé. Vytváří spíše lokální populace v místech, která jí poskytují vhodné podmínky pro rozmnožování a dostatek potravy. Aktuální výskyt eviduje Nálezová databáze ochrany přírody spravovaná Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Podle čeho slunečnici poznáme

Slunečnice pestrá má vysoké, ze stran výrazně zploštělé tělo. Ve své původní oblasti může výjimečně dorůst až přibližně 40 centimetrů, v českých podmínkách však většinou nepřesahuje 15 centimetrů a hmotnost kolem 200 gramů.

Zbarvení je velmi proměnlivé. Hřbet bývá olivově zelený až žlutohnědý, zatímco břicho může přecházet do bronzové, žluté nebo oranžové barvy. Na hlavě jsou patrné vlnité zelenomodré proužky a na bocích drobné barevné skvrny.

Nejvýraznějším poznávacím znakem je tmavá skvrna na prodloužené části skřelí. U slunečnice pestré ji na zadním okraji doplňuje oranžová až červená půlměsíčitá skvrna. Samci získávají během období rozmnožování ještě intenzivnější barvy.

Kde se jí daří

Slunečnice vyhledává především stojaté nebo pomalu tekoucí vody v nižších nadmořských výškách. Vhodným prostředím jsou pro ni:

  • slepá říční ramena a tůně,
  • menší rybníky a zahradní nádrže,
  • pískovny a zatopené lomy,
  • zavlažovací a odvodňovací kanály,
  • klidné úseky menších řek.

Nejlépe se jí daří v prohřátých vodách s měkkým dnem, členitým pobřežím a bohatými porosty ponořených rostlin. Prudkým proudům se obvykle vyhýbá. Mladé ryby vytvářejí početnější hejna v mělké vodě poblíž břehů, zatímco dospělí jedinci se častěji pohybují jednotlivě nebo v malých skupinách mezi vegetací.

Nenápadný, ale účinný predátor

Potrava slunečnice pestré se mění podle její velikosti a nabídky konkrétní lokality. Loví larvy vodního hmyzu, korýše, měkkýše a další bezobratlé. Větší jedinci požírají také jikry, rybí plůdek a drobné ryby.

Právě široké potravní spektrum je jedním z důvodů jejího úspěchu. Dokáže využívat různé zdroje potravy a současně konkurovat původním druhům s podobnými ekologickými nároky. V menších nádržích nebo izolovaných tůních může při vysoké početnosti výrazně změnit množství vodních bezobratlých a zhoršit podmínky pro rozmnožování domácích ryb.

Její dopad však není na všech lokalitách stejný. Monitoring na jižní Moravě například upozornil na možnou souvislost mezi početným výskytem slunečnice a poklesem hořavky duhové v některých ramenech Kněžpolského lesa. V oblasti Soutoku Moravy a Dyje se naopak oba druhy místy vyskytují společně a populace hořavky tam zůstává stabilní. Skutečný vliv proto závisí na charakteru lokality, hustotě populace a stavu celého vodního ekosystému.

Pečlivý otec chránící své potomstvo

Slunečnice pestrá dospívá zpravidla již v jednom až dvou letech. Samec vyhloubí v mělké vodě kruhovité hnízdo, obvykle v podobě jamky o průměru několika desítek centimetrů. Do jednoho hnízda mohou naklást jikry i různé samice.

Samec poté jikry a čerstvě vylíhlý plůdek intenzivně střeží. Od hnízda odhání jiné ryby, někdy i podstatně větší, a unikající mláďata může tlamou přenášet zpět. Tato rodičovská péče zvyšuje pravděpodobnost přežití potomstva a pomáhá druhu při osidlování nových lokalit.

Proč je slunečnice pestrá regulovaným druhem

Slunečnice pestrá je zařazena na unijní seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii. Na druhy uvedené na tomto seznamu se vztahují omezení týkající se držení, chovu, rozmnožování, přepravy, prodeje a vypouštění do přírody. Bez příslušného povolení ji proto nelze pořizovat jako akvarijní nebo jezírkovou rybu ani ji přemisťovat mezi lokalitami.

Český zákon o rybářství navíc stanovuje, že invazní nepůvodní druh z unijního seznamu nesmí být po ulovení vrácen zpět do vody. Slunečnici také nelze použít jako nástražní rybu. S uloveným jedincem je nutné zacházet v souladu s pravidly ochrany zvířat a rybářským řádem příslušného revíru.

Lze ji z českých vod odstranit?

Úplné odstranění zavedené populace je prakticky nemožné. Běžný odlov může počet ryb dočasně snížit, ale zpravidla nedokáže zachytit všechny jedince. Několik přeživších ryb může populaci znovu obnovit.

V malých a technicky regulovatelných nádržích může být účinné úplné vypuštění vody a ponechání dna dostatečně dlouho vyschnout. Takový zásah však musí být odborně naplánovaný, protože může zasáhnout také původní ryby, obojživelníky a vodní bezobratlé. Nejdůležitějším opatřením proto zůstává prevence dalšího šíření.

Co dělat při nálezu

Slunečnici nikdy nepřenášejte do jiné vodní nádrže ani ji nevypouštějte z akvária nebo zahradního jezírka. Nový nebo neobvyklý výskyt je vhodné zdokumentovat fotografií a zaznamenat přesnou lokalitu a datum.

Pozorování lze odeslat prostřednictvím aplikace BioLog nebo iNaturalist. AOPK ČR přijímá hlášení také e-mailem. Užitečné je přiložit fotografii, souřadnice nebo označení místa v mapě a datum pozorování. Údaje se následně ukládají do Nálezové databáze ochrany přírody a pomáhají při sledování šíření i plánování případných zásahů.

Atraktivní vzhled nesmí zastínit rizika

Slunečnice pestrá patří bezpochyby k nejbarevnějším rybám, které lze v českých vodách spatřit. Její vzhled a zajímavé rozmnožovací chování však nesmějí zastínit skutečnost, že jde o nepůvodní druh schopný ovlivňovat místní vodní společenstva.

Její příběh je zároveň připomínkou, že vypuštění jediné okrasné ryby nemusí být neškodným činem. Druh, který v akváriu působí exoticky a nevinně, může po úniku do vhodného prostředí založit životaschopnou populaci a zůstat součástí naší přírody po mnoho desetiletí.

Zdroje

6
1
JS
Sdílet inspiraci